Guitar 4mation – pulse. sound. joy. heart.

(Barroso, Assad, Albéniz, Piazzolla, Schwarz, Debussy, Ramirez, Cardoso, Porter)

Guitar 4mation: Michał Nagy, Petr Saidl, Martin Schwarz, Martin Wesely – kytary. Produkce: neuvedeno. Text: A, N, F. Nahráno: DH Studio Pardubice. Vydáno: 2006. TT: 58:58. DDD. 1 CD Gramola 98797.

Jak už napovídá název pulse. sound. joy. heart, je CD polsko-česko-rakouského kytarového kvarteta Guitar 4mation určeno nejširšímu okruhu posluchačů. Na své si přijdou milovníci latinoamerické hudby či jazzu, ale díky precizní interpretaci a skvělým aranžím členů kvarteta může CD zaujmout a potěšit i nejnáročnější ctitele „klasiky“. Dramaturgie CD je sestavena s citem a vkusem, posluchač nemá šanci se nudit, ale zároveň nejde o žádný pelmel bez hlavy a paty. Deska je rámována dvěma „hity“ – na úvod nás rozehřeje nápaditá aranže Barrosovy Brazil , na závěr ukolébá neméně vydařená Porterova Night and Day . Uarekena brazilského kytaristy Sergia Assada napsaná pro čtyři rovnocenné nástroje náležitě využívá virtuozity hráčů i bohatých zvukových možností nástrojů. Ty nás příjemně překvapí i ve třech částech Albénizovy Iberie , která zní mnohem „španělštěji“ než původní klavírní verze. Před 15 lety zesnulý Astor Piazzolla už se stal klasikem, skladby ve stylu „tango nuevo“, které hrával se svou kapelou, jsou velice oblíbeny a zaznívají dnes v aranžích pro nejrůznější nástrojové sestavy. Zvláště ve druhé, pomalé části jeho skladby Fuga y Misterio se „slovanskou duší“ a „širokým srdcem“ slovanských členů kvarteta, zmiňovanými v bookletu, nakazí celý soubor a výsledkem je přesně to, co činí Piazzollovy pomalé věty tak působivými – palčivá bolest přetavená do čisté krásy. (Jak jen se toto pojetí liší od interpretace Los Angeles Guitar Quartet, jimž sice až živočišně pulzuje rychlá fuga, ale Misterio zůstává nenaplněno „netečně“ vyhranými sóly.) Svůj vztah k Piazzollovi vyjádřil člen a hlavní aranžér kvarteta Martin Schwarz v bezprostředně následující skladbě Missing Seňor Astor . O tom, že kytara, zvláště ve vícenásobném obsazení, může přinést nové zvukové a barevné kvality hudbě impresionismu, svědčí dvě Debussyho Arabesky . Zajímavý nápad vytvořit v Arabesce č. 1 působivý prostorový efekt rozdělením akordických rozkladů mezi jednotlivé nástroje (na čemž se také ukáže bezchybná souhra a společné cítění členů kvarteta) však na této nahrávce nevyzní naplno. Sejmutí či zpracování zvuku není dle mého názoru ideální, ve stereofonním obrazu není jasně zřetelné umístění jednotlivých nástrojů. Do detailu propracovaná interpretace se utápí ve zvuku, který neevokuje pocit reálného prostoru. Nicméně toto profilové CD skvěle sehraného souboru čtyř špičkových hráčů, kteří jsou i uznávanými sólisty, si zaslouží pozitivní závěr recenze: dojem z interpretace je korunován výborně graficky zpracovaným bookletem, působícím moderně a vzdušně, jednoduše i originálně.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: