neděle, 25. březen 2012

Giuseppe Verdi - Aida

Napsal(a) 

Giuseppe Verdi - Aida Giuseppe Verdi - Aida

Violeta Urmana – soprán, Johan Botha – tenor, Dolora Zajick – mezzosoprán, Roberto Scandiuzzi – bas, The Metropolitan Opera Orchestra, Chorus and Ballet, Daniele Gatti – dirigent. Režie: Gary Halvorson. Text: A, N, F. Nahráno: live, 24.10.2009, The Metropolitan Opera, New York. Vydáno: 2011. TT: 83:00, 80:00. Obraz. formát: 16:9 Colour, NTSC/PAL compatible. Zvuk. formát: LPCM Stereo, DTS 5.1 Surround. 2 DVD Decca 074 3428 (Universal Music).

Mezi operními díly Giuseppe Verdiho se stala Aida výjimkou především kompozičním mistrovstvím, v němž zralý skladatel propojil honosné reprezentačně efektní partie s davovými scénami a něžnými intimními tahy milostných scén či náladou líbezné krajiny, bohatou melodickou invenci a důraz na jednoduchost a přirozenost umocnil ve strhující síle emocí v prožitku i patřičného patosu. V live záznamu představení z Metropolitní opery v New Yorku oceníme především přístup celého tvůrčího týmu k monumentálnímu dílu italského mistra. Velkolepá scéna koresponduje s dějem ve své majestátnosti, nádherných, i když někdy až fantaskních kostýmech, množství sboristů, baletu (ten je vytvořen právě pro tuto inscenaci choreografem Alexejem Ratmanským ) a dokonce příjezd živých koní, to vše působí okázale, ale přesto kontinuálně. Aida v podání Violety Urmany je vskutku nepřehlédnutelná osobnost plná citu a vášně. Její dramatický soprán nezapře velký hlasový, původně mezzosopránový potenciál, kterému sluší především role wagnerovské. Nejkrásněji zní její lyrický duet s Johanem Bothou v závěru 4. dějství O terra, addio, kouzelná je však i v něžné árii z 2. dějství Su! del Nilo al sacro lido . Ve scénách dramatických působí její témbr místy až tvrdě s málo příjemným tlakem na hlas. Dolora Zajick je ve svém věku stále spolehlivou pěvkyní, která má v Met zasloužené přední místo v mezzosopránových rolích. Krom občasného přílišného vibrata podává svou roli přesvědčivě i herecky. Z protějšků obou rivalek je třeba vyzdvihnout především Johana Bothu. Jeho dramatický tenor je náležitě sytý, dokáže však být úžasně jemný až sametový, např. v již zmíněném duetu, zejména pak v proslulé, oposlouchané , ale v jeho podání dech beroucí árii Celeste Aida v 1. dějství. Z mého pohledu se zhostil právě Botha své role naprosto nejlépe, i když Roberto Scandiuzzi jako velekněz Ramfis a slovenský pěvec Štefan Kocán v roli egyptského krále zapadají do pěveckého kontextu rovněž harmonicky. Největší poklonu zaslouží vynikající a zkušený dirigent Daniele Gatti , který celý kolos řídí pevnou, ale citlivou rukou plnou porozumění pro tektoniku díla. Jako hostitelka pro bonus byla opět vybrána Renée Fleming , která se svým nezaměnitelným šarmem oslovuje sólisty, choreografa i zástupce sboru a baletu ihned po představení. Záběry kamery umístěné vysoko nad jevištěm umožní divákům vskutku ojedinělý zážitek při pohledu na scénu za staženou oponou.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.