čtvrtek, 6. únor 2003

Gil Shaham, Göran Söllscher: Schubert for two

Napsal(a) 

booklet booklet
Producenti Deutsche Grammophon mají velkou zálibu ve vytváření komorních aranžérských projektů, kdy slavný umělec předělá k obrazu svému melodie slavného skladatele. Aby se takový záměr zdařil a byl komerčně úspěšný, je třeba mít k dispozici výrazné umělce. Deutsche Grammophon k tomu využívá především dvou vynikajících osobností - violoncellistu Mischu Maiského a houslistu Gila Shahama . Shaham vydal před několika lety transkripce operních melodií (The Fiddler of the Opera , DG 447 640-2), nyní přišla na řadu aranžmá většinou klavírních a písňových skladbiček Franze Schuberta. Navázal v tom na Maiského projekt Schubert - Songs without Words (DG 449 817-2). V duchu Schubertovy doby však zvolil ke svým houslím jako partnerský nástroj kytaru. Zásah do struktury a charakteru skladeb tak byl větší nežli u Maiského. Schubertově hudbě to však naštěstí neuškodilo. V některých aranžmá jako například Zastaveníčko D 957 č. 4 nebo Valse D 146 č. 12 a Valse noble D 969 č. 3 je však znát, že originál je přece jenom logičtější a přesvědčivější. Velmi dobře dopadlo 15 originálních tanců z D 365 . Bohužel mě zcela nepřesvědčily úpravy klavírních skladbiček pro sólovou kytaru v podání Görana Söllschera (z D 365 a D 783).

Samotná interpretace svou kultivovaností a respektováním stylu určitě okouzlí každého. Snad jenom mohl režisér Sid McLauchlan v legendárním studiu Glenna Goulda přece jenom trochu potlačit až nepříjemně hlasité dýchání houslisty. Atmosféru snímku to sice zlidšťuje, ale všeho moc škodí.

Vydavatel: he Grammophon / Universal Music

Stopáž: 76:16

EAN: 0028947156826

Nahráli: Gil Shaham - housle, Göran Söllscher - kytara

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.