čtvrtek, 12. únor 2004

Giacomo Puccini: Turandot

Napsal(a) 

Nosičů DVD požehnaně přibývá i ve světě klasické hudby a opery, a tak se nabízí šance vidět nejen řadu nových divadelních projektů, kde se již automaticky počítá s jejich vydáním na DVD, ale dodatečně shlédnout ve špičkové obrazové a zvukové kvalitě i starší inscenace, které byly dosud k dispozici jen na nesrovnatelně horších videokazetách. Tahle výhoda s sebou přináší jeden paradox. Staré záznamy v konfrontaci s novými zkušenostmi potvrzují, jak velký kus cesty urazilo operní divadlo, kolik nových podnětů přineslo a vstřebalo, a jak se vzdálilo od starých klišé. Inscenace Pucciniho Turandot , která nyní vychází na DVD, může posloužit jako ukázka určité, dnes již překonané inscenační praxe, jíž se ovšem speciálně Metropolitní opera (MET) do značné míry přidržuje i v současnosti: MET zůstává jedním z posledních útočišť diváků hledajících nekomplikovanou zábavu, jež nenutí přemýšlet, nezabývá se psychologií, nepřináší žádné propracované myšlenky, a soustřeďuje se jen na zpěváky zasazené do opulentní podívané. Klasickou ukázkou zdejšího výpravně-realistického stylu, který vytyčil zvláště režisér Franco Zeffirelli , je i Turandot. Budiž řečeno, že po technické, profesionální stránce nutno jeho práci obdivovat (měla jsem možnost vidět ji v MET osobně): Zeffirelli předvádí dokonalou organizaci celé monumentální produkce, zvládá mohutné davové scény, na divákovy oči útočí hýřivou, ve zlatě a lesku se topící výpravou. O propracovaných hereckých výkonech, o nějakém výkladu pro dnešek však nemůže být řeč. Ostatně představitelka Turandot se beztak ani nedokáže pohnout, tak ji tíží kostým, zvlášť když na zádech ještě vleče jakési tyče s navinutými fábory, symbolizujícími jednotlivé hádanky. Zkrátka divákovi se neustále podsouvá imitace orientálního koloritu. Přitom s Čínou tahle opera nemá ve skutečnosti mnoho společného, u Pucciniho jde spíše o koloniální, zkreslený pohled na vzdálenou exotickou kulturu...

Nicméně pokud jde o pěvecké výkony, sešla se mimořádně přesvědčivá sestava (natáčelo se představení v dubnu 1987). Maďarská sopranistka Eva Marton byla ve špičkové formě a se svým průrazným a mohutným fondem roli suverénně zvládla. Rovněž Plácido Domingo zpívá Kalafa s obrovským nasazením, a sopranistka Leona Mitchell zaujme krásně jímavým přednesem partu otrokyně Li. Čtveřici hlavních představitelů doplňuje spolehlivý americký basista Paul Plishka v úloze Timura. Orchestr Metropolitní opery s Jamesem Levinem tento druh hudby umí podat ve vší zvukové barevnosti, což zvuková kvalita nosiče jen podtrhuje.

Při sledování DVD si lze vybrat z titulků v šesti jazycích (včetně čínštiny) a tří zvukových formátů, k dispozici jsou i bonusy, byť nenabízejí nic moc zajímavého: můžete si prohlédnout fotografie ze starších inscenací Turandot na scéně MET a podívat se na jakýsi reklamní průřez nabídkou nosičů DVD, vydávaných firmou Deutsche Grammophon.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 132

Nahráli: Eva Marton, Plácido Domingo, Leona Mitchell, Paul Plishka ad., Chorus and Orchestra of the Metropolitan Opera, David Stivender - sbormistr, James Levine - dirigent

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.