neděle, 4. leden 2009

Giacomo Puccini: La Bohème

Napsal(a) 

Giacomo Puccini: La Boheme Giacomo Puccini: La Boheme

Anna Netrebko, Rolando Villazón, Nicol Cabell, Boaz Daniel, Stéphane Degout, Vitalij Kowaljow, Chor des Bayerischen Rundfunks, Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, Kinderchor des Stadttheaters am Gärtnereplatz, Bertrand de Billy. Produkce: Christopher Alder, Ute Fesquet. Text: A, N, F. Nahráno: live, 4/2007, Philharmonie im Gasteig, Mnichov. Vydáno: 2008. TT: 52:36, 52:51. DDD. 2 CD Deutsche Grammophon 477 6600 (Universal Music). Alternativa: Freni, Pavarotti, Karajan (Decca), De los Angeles, Björling, Beecham (RCA Victor).

Bohéma není jen Pucciniho mistrovským opusem, pro řadu lidí dokonce synonymem pro operu, ale také platformou pro legendární pěvecké dvojice: Dame Nellie Melba - Enrico Caruso, Maria Callas - Giuseppe di Stefano, Renata Tebaldi - Carlo Bergonzi, Victoria de los Angeles - Jussi Björling, Mirella Freni - Luciano Pavarotti, Angela Gheorghiu - Roberto Alagna nebo Ramón Vargas. První dekáda 21. století objevila další dvojici, která magnetizuje davy operních fanoušků i média: Anna Netrebko - Rolando Villazón . Podstatné však je, že hudba a syžet dávají zpěvákům možnost vydat ze sebe to nejlepší. Na audio nahrávce je to o to těžší, že musejí všechna výrazová pnutí a citové proměny vyjádřit pouze hlasem. To v plnosti dokázali zatím jen "vyvolení". Text a hudba se doplňují naprosto dokonale. Scény z prostředí umělců, kteří stále doufají v prosazení, rychle se proměňující hudba, jež přesně charakterizuje nejen osoby, ale i nálady, geniální melodické zastřešení - to dělá z Bohémy perlu romantické opery. Předností recenzované nahrávky je vyrovnanost. I vedlejší role obsadili producenti výbornými umělci. Už jenom výkony Nicole

Cabell (Musetta) a  Boaze Daniela (Marcello) jsou excelentní. Hodně nadstandardní je hra orchestru a zpěv obou sborů. Samozřejmě v centru jsou představitelé hlavních rolí. Kdybych vnímal oba výkony jen a jen pěvecky, tak bych dal přednost několika kreacím minulosti, nicméně opera je bohatá struktura vzájemně propojených faktorů. Výrazové schopnosti Netrebko a Villazóna jsou hodnotou, s jakou se dnes setkáváme jen výjimečně. (Proto si dle mého názoru zaslouží nejvyšší hodnocení.) Oni svým hlasem příběh vyprávějí tak sugestivně, že když zavřete oči, tak jako byste se ocitli v Metropolitní opeře, v Covent Garden nebo v sále mnichovské Philharmonie. Ve vypjatém závěru, kdy Mimi umírá a  Rodolfo se zoufalým výkřikem padá k zemi, jako byste spoluprožívali drama v divadle. Je to něco těžko popsatelného. Je dobře, že i v době, kdy má gramofonový svět tak vážné ekonomické problémy, ještě občas vznikají nákladné operní komplety (v tomto případě se jednalo o zvlášť luxusní rozpočet), nové vidění velkých romantických titulů, které si zaslouží naši pozornost.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.