Giacomo Carissimi – Historia divitis, Antonio Bertali – La strage degl‘innocenti

Ulrike Hofbauer, Kristine Jaunalksne – soprán, Ulrike Andersen – alt, Alex Potter – kontratenor, Robert Sellier, Manuel Warwitz – tenor, Dominik Wörner, Manfreds Bittner – bas, Neue Hofkapelle München, Christoph Hammer – dirigent, cembalo, varhany. Produkce: Bernhard Trebuch. Text: A, N. Nahráno: 9. září 2005 kostel kněžského semináře, Brixen, Itálie. Vydáno: 2009. TT: 75:10. DDD. 1 CD ORF CD 3088.

Je škoda, že se u nás skladby velkých forem 17. století ještě stále provádějí málo. I proto je CD Rakouského rozhlasu z Edice stará hudba nesmírně přínosné. Přináší totiž snímky dvou postních oratorií od předních italských skladatelů a vrstevníků Carissimiho a Bertaliho. Giacomo Carissimi (1605 – – 1674) je znám jako zakladatel moderního oratoria (připomeňme, že třiadvacet jeho skladeb se v opisech dochovalo v Kroměříži). Tento vlivný římský tvůrce, od roku 1630 kapelník v jezuitské koleji, je představen zhruba třicetiminutovým latinským oratoriem Historie bohatého muže , které novozákonní téma zpracovává v osmi hlasech, převážně v recitativech, ale i v působivých ansámblech. Antonio Bertali (1605 – 1669), rodák z Verony, působil v habsburských službách ve Vídni od svých osmnácti let, od roku 1649 jako dvorní kapelník. Téměř třičtvrtěhodinové Vraždění neviňátek (1665), jedno z pouhých pěti dochovaných Bertaliho oratorií, na rozdíl od Carissimiho skladby, více uplatňuje nástroje, má modernější jazyk, obsahuje více árií a je celkově lyričtější, méně rétorické. I při pouhém informativním poslechu obou děl upoutají rétorické prvky a zaujme dramatický moment v jejich zhudebnění, v Carissimiho skladbě hlavně kombinacemi hlasů, v Bertaliho díle vystoupením jednotlivých postav. Vybraní pěvci mají hlasy vzájemně vyrovnané, kulaté, nosné, příjemných barev, vhodné pro sóla i ansámbly a samozřejmě jde o zkušené interprety staré hudby. Je obtížné vyzdvihnout někoho zvlášť, ostatně obě díla ani nejsou jejich sólovou exhibicí, ale právě s ohledem na jejich rozjímavý obsah, ale i dramatickou výstavbu je posluchač vnímá jako součást celku. Ve svém pojetí Carissimiho a Bertaliho potvrdil německý cembalista, varhaník a dirigent střední generace Christoph Hammer , že je ověřeným a citlivým specialistou na starou hudbu a jeho Neue Hofkapelle München , existující už téměř patnáct let, je mu dobrým prostředníkem jeho požadavků.

Body: 4 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější