úterý, 2. duben 2002

Georg Friedrich Händel: Hercules HWV 60

Napsal(a) 

booklet booklet
"Per aspera ad astra" - "Utrpením ke hvězdám". Senecovo úsloví metaforicky skutečně odpovídá i Händelově tvůrčí cestě. Zažil nejen slávu, ale i zatracení, nenávist, zlobu, podnikatelský bankrot a smutek. Obrazně se tak dá popsat i jeho cesta k žánru oratoria, které se mu stalo osudem. Ne náhodou jsou právě oratoria v jeho tvorbě mocným a vývojově důležitým elementem. V jeho úžasné plejádě nádherných děl zaujímá důležité místo hudební drama o třech aktech Hercules . Výchozím pramenem libretisty Thomase Broughtona v převyprávění báje o Herculovi byla podle jeho slov historie "Hercula a Déianeiry, jak ji vypravuje Ovidius v deváté knize svých Metamorfóz". Přestože skladatel angažoval pro premiéru díla skvělé pěvce, Hercules zcela propadl. Možná zapůsobila negativně na aristokracii a měšťany antická předloha místo očekávané a vyžadované biblické látky. Dnes jsou naštěstí výborně přijímány nejen jednotlivé árie, ale i občasná provedení celého díla. Díky Marcu Minkowskému tu však teď máme přímo referenční nahrávku. I když se oratorium jmenuje Hercules, ústřední postavou je jeho žena Déianeira. Dnes bychom řekli, že je to nadčasová studie žárlivosti, která zničí chudáka Hercula. Za "odměnu" pak šílenou Déianeiru pronásledují Fúrie. (Závěr ovšem nemůže být jiný nežli barokně velkolepý.) Roli Déianeiry odpovídá i hvězdné obsazení role Anne Sofií von Otter , která z ní udělala excelentní pěvecko-výrazovou interpretační studii. Na bezchybném technickém základu rozvinula Otterová bezpočet výrazových posunů a proměn. O Herculovi se více hovoří, než aby byl středem děje. Jeho vstup do průběhu čtyř scén však má svou váhu. Je sympatickým hrdinou "bez bázně a hany", v podstatě téměř komický. Basista Gidon Saks je báječným interpretem této role. Výbornými protihráči Otter jsou však i další účinkující v čele s Lynne Dawson v roli Iole. Nahrávka vznikla ve spolupráci s Radio France, master zhotovily Emil Berliner Studios a musím dodat, že už jsem měl v rukou zvukově kvalitnější nahrávky Deutsche Grammophon. Není to však nic natolik závažného, aby to snížilo uměleckou hodnotu celého projektu.

Vydavatel: Universal Music

Stopáž: 64:10 + 65:19 + 46:40

Nahráli: Gidon Saks (Hercules), Anne Sofie von Otter (Déianeira), Richard Croft (Hyllus), Lynne Dawson (Iole), David Daniels (Lichas), Marcos Pujol (kněz Jupitera), sbor a orchestr Les Musiciens du Louvre, Marc Minkowski - dirigent

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.