Fryderyk Chopin
Piano Concertos
Jan Simon – klavír, Pražská komorní filharmonie, Jiří Bělohlávek – dirigent. Produkce: neuvedeno. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 25.4. a 5.-6.7.1997, Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2009. TT: 72:30. DDD. 1 CD Supraphon SU 4001-2.
Pražská komorní filharmonie se svým zakladatelem Jiřím Bělohlávkem a Jan Simon u klavíru – to je skutečně hvězdná kombinace a na nahrávce z roku 1997 je to znát. Klavírní koncerty F. Chopina lze tady s radostí sledovat notu po notě a předem očekávat každý dynamický zdvih fráze či nádech před brilantním během po klávesách. Impozantní nástup v 1. větě Koncertu e moll má Simon doslova pod kůží, odstínění jednotlivých úhozů, náhlá razance a vzápětí sotva slyšitelná lyrika, to vše je u tohoto klavíristy naprosto promyšlené a silně působivé. Perlivý závěr 1. věty jej představuje jako chopinovského interpreta současného ražení, precizního s vypointovanou bravurou, a přesto mužného a nepodléhajícího zbytečnému sentimentu. Ani půvabná emocionalita 2. věty Koncertu f moll v podání tohoto pianisty prostě nemůže posluchače neoslovit. Krása mladistvých skladeb dvacetiletého autora dostává v Simonových rukou zřetelné obrysy vyjádření nejniternějších myšlenek a dává možnost nahlédnout do autorovy geniality. Však také text bookletu právem uvádí, že hudební nápady Chopinových současníků mnohdy užívaných k vyvrcholení klavírních skladeb byly pro Chopina pouhým prostředkem k dalšímu stylizačnímu a výrazovému projevu. Podpora Bělohlávkova bezchybného dirigentského gesta je cítit ve všech tutti orchestrálních vstupech, citlivý je doprovod sólisty, ale profesionální kvality jsou znát i v jednotlivých nástrojových sekvencích. Současná reedice jen znovu připomíná mistrovské ovládání klavíru u Simona i propracovanou přípravu mladého orchestru pod vedením Jiřího Bělohlávka. Jejich pojetí známých skladeb je opět nové, nachází neotřelou krásu originálního způsobu práce s melodií a harmonií, jež Chopin tak mistrně ovládal. U této nahrávky jeden poslech určitě nestačí, k pečlivému rozboru, ale i k prostému prožitku romantické hudby je potěšením se k ní často vracet. Na závěr jen malou připomínku k výtvarné stránce – jak autor, tak interpreti by si určitě zasloužili přece jen více péče.
Body: 5 z 6
