sobota, 19. listopad 2011

Fryderyk Chopin - Fantaisie-Impromptu cis moll op. 66, Nokturna Es dur op. 55/2 a b moll op. 9/1, Etudy As dur op. 25/1 a f moll op. 25/2...

Napsal(a) 

Fantaisie-Impromptu cis moll op. 66, Nokturna Es dur op. 55/2 a b moll op. 9/1, Etudy As dur op. 25/1 a f moll op. 25/2, Čtyři mazurky op. 30, Polonéza Ges dur op. posth., Grande Polonaise brillante précédée d’un Andante spianato op. 22

Maria Gabryś – klavír. Text: Č, A, N, P. Nahráno: 8/2010, Lichtenštejnský palác, Praha. Vydáno: 2011. TT: 49:10. DDD. 1 CD ArcoDiva UP 0139-2 131.

Chopinovský recitál mladé polské pianistky Marie Gabryś je sestaven velmi pestře. Umělkyně do něj zařadila kompozice různých žánrů a z různých tvůrčích období skladatelových. Zahajuje jej jedno z nejhranějších Chopinových děl: Fantaisie-Impromptu cis moll op. 66 . Už v této skladbě můžeme ocenit hlavní pianistické přednosti interpretky: výbornou prstovou techniku, zřetelný a přitom lehký úhoz a pevný rytmus, jehož bezpečný tep vnímáme i v hojně uplatňovaných rubatech. Obdivuhodný je také pianistčin cit pro melodii, kterou dokáže přesvědčivě a přitom neobyčejně poeticky modelovat. Zvláštní pozornost si pak zaslouží její průzračná pedalizace. Ona „průzračnost“, či přesněji „čistota“ – technická i výrazová – je vůbec nejvýraznějším rysem hry Marie Gabryś. Oceníme ji nejen v kultivovaně podaných Etudách As dur op. 25/1 a f moll op. 25/2 , ale i v obou Nokturnech – Es dur op. 55/2b moll op. 9/1 – která mnohé pianisty často svádějí k „mlžení“. Zajímavě a s hezkými výrazovými kontrasty hraje Maria Gabryś Čtyři mazurky op. 30 . Za nejpůsobivější čísla celého disku považuji nahrávky polonéz. První z nich, ranou Polonézu Ges dur op. posth ., umístila Maria Gabryś rafinovaně mezi Nokturno b moll a Mazurky op. 30. Naprosto pevný a přitom skvěle vylehčený polonézový rytmus dodává této víceméně salonní skladbě okouzlující vzdušnost a tanečnost. Druhá polonéza – velkolepá Grande Polonaise brillante précédée d’un Andante spianato op. 22 – pak recitál Marie Gabryś uzavírá. Tuto polonézu napsal Chopin původně pro klavír s doprovodem orchestru, ale orchestrální složka je v ní natolik postradatelná, že se skladba většinou hraje bez orchestru. Po technické stránce je dílo nepoměrně náročnější než Polonéza Ges dur a nelze než obdivovat, s jakou brilancí, lehkostí a samozřejmostí zvládá Maria Gabryś všechna technická úskalí, i to, jak citlivě a inspirovaně pracuje s rubaty. Umělkyně v bookletu píše, že by si přála, aby její recitál byl „příjemnou poutí světem Chopinovy hudby“. Nepochybuji o tom, že pouť s Marií Gabryś milovníky Chopina potěší.

Body: 4 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.