středa, 21. duben 2010

Fryderyk Chopin - Complete Edition

Napsal(a) 

Fryderyk Chopin - Complete Edition Fryderyk Chopin - Complete Edition

Manager projektu: David Butchart. Text: A, N, F. Nahráno: 1970 – 2007. Vydáno: kompilace 2009. ADD, DDD. 17 CD Deutsche Grammophon 4778445 (Universal Music).

200 let od narození Frédérica (Fryderyka) Chopina je samozřejmě dobrý důvod pro vydání nahrávek skladatelova celého díla. Zároveň vhodná záminka pro letmou úvahu. Firma Deutsche Grammophon využila strategické výhody kapitálového propojení s Deccou, dalším vydavatelským kolosem, a k hvězdám svého katalogu přiřadila i hlavní „chopinovskou“ hvězdu britské společnosti – Vladimira Ashkenazyho . Vybrat pro kompilaci to nejlepší je i pro takovéto firmy ošidné a jistě se v tom odrážejí různé vlivy – od osobních preferencí až po marketingové strategie. Má-li však novinář zachovat kritický pohled, tak se musí oddělit od jakýchkoliv vnějších důvodů či tlaků. Především je třeba zdůraznit, že ani největší firma světa není schopna vydat naprosto dokonalý projekt tohoto typu. Předpokládám, že pouze současné ekonomické důvody zabránily, aby vznikla aktuální nahrávka Klavírního tria op. 8 . Jakkoliv je provedení Beaux Arts Tria hodné obdivu i po 39 letech, tak je výrazově a zvukově poněkud archivované. Silně je zastoupen Vladimir Ashkenazy (mazurky , valčíky , čtyřruční skladby s Vovkou Ashkenazym ). Je škoda, že zde není skvělá nahrávka deseti mazurek Artura Benedetti-Michelangeliho, která je lepší nežli Ashkenazyho pojetí. Překvapivě zde chybí Ivo Pogorelič. V případě scherz dostal přednost Maurizio Pollini , u preludií Rafał Blechacz . Ne že by bylo Pogoreličovo pojetí lepší, je prostě jiné a jistě by to komplet oživilo. Producent však dal přednost firemní mladé naději a osmašedesátileté světové legendě. Pollini zde ovšem má další nahrávky včetně fantastického kompletu etudpolonéz . V jeho stínu stojí Anatol Ugorski , který je bohatě zastoupen na 10. desce drobnými skladbami typu Fugy a moll , Larga Es dur a sérií polonéz , kterým se Pollini nevěnoval (g moll , As dur, Ges dur ad.). Druhátřetí Klavírní sonáta je zde od Polliniho, který kupodivu nenahrál první , takže ta je zde v podání Lilye Zilberstein (dostala přednost před Ashkenazym). Potěšilo mě, že si producent vzpomněl na dnes neprávem odsunutého Claudia Arraua , jenž na počátku 70. let nahrál pro Philips Classics například Andante spianato , Variace na téma „La ci darem la mano“ (Londýnský filharmonický orchestr tehdy řídil Eliahu Inbal , současný šéfdirigent České filharmonie). Možná, že producent váhal, komu dát přednost v případě nokturen , jestli Marii João Pires, Mauriziu Pollinimu, Danielu Barenboimovi, Tamási Vásárovi, Claudiu Arrauovi nebo Vladimiru Ashkenazymu. Je dobře, že volba padla na Marii João Pires !

Přirozeně zde nesmějí chybět dosud nepřekonané nahrávky klavírních koncertů Krystianem Zimermanem z roku 1999; hraje zde i čtyři balady . Ze starších pianistů jsou zde Martha Argerich (Grande Polonaise brillante op. 22 ), z mladších Yundi Li (Impromptus ). Mihnou se zde Michail Pletnev (Rondo op. 16 ) a dvojice Kurt BauerHeidi Bung (Rondo pro dva klavíry C dur ). Výběr v komorní hudbě je nezpochybnitelný: Mstislav RostropovičMarthou Argerich (Cellová sonáta op. 65 , Introdukce a Brilantní polonéza op. 3 ), Anner BylsmaLambertem Orkisem (Grand Duo concertant E dur ), Elzbieta SzmytkaMalcolm Martineau (všechny písně , z úsporných důvodů jsou trojjazyčné překlady textů pouze na firemním websitu).

V daných ekonomických podmínkách, kdy například z důvodů úspor vyšel poprvé v stoleté historii katalog 2010 Deutsche Grammophon a Deccy společně, učinil vydavatel pro důstojnou oslavu Fryderyka Chopina maximum. Přesto je chopinovský projekt příkladem, že i sebevětší gramofonová firma není schopná vydat po všech stránkách „dokonalý“ komplet. Nicméně nejen pro milovníky nejznámějšího polského muzikanta budou desítky hodin hudby ve špičkové interpretaci bezesporu obzvláštní slastí.

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.