neděle, 13. listopad 2011

Friedrich Daniel Rudolph Kuhlau - Quintette op. 51.

Napsal(a) 

Friedrich Daniel Rudolph Kuhlau - Quintette op. 51. Friedrich Daniel Rudolph Kuhlau - Quintette op. 51.

Les Fidelles (Charles Zebley – příčná flétna, Làszló Paulik – housle, Galina Zinchenko – viola, Erszébet Ràcs – viola, Sergei Istomin – violoncello). Text: N, A, F. Nahráno: 2010. Vydáno: 2010. TT: 78:30. DDD. 1 CD ORF Edition Alte Musik. ORF CD 3099.

Kolem postavy Friedricha Daniela Rudolpha Kuhlaua (1786 – 1832) v průběhu času vznikla řada legend – mezi nimi i představa, že Kuhlau byl vynikající flétnista. Podle svých vlastních slov ve skutečnosti ve hře na tento nástroj nijak zvlášť nevynikal. Zřejmě byl daleko lepší hráč na klávesové nástroje (v době, kdy v mládí žil v Hamburku, byl jeho učitelem Christian Friedrich Gottlieb Schwencke, žák Carla Philippa Emanuela Bacha a Johanna Philippa Kirnbergera). V Kodani, kam se uchýlil v roce 1810, aby se vyhnul nucenému odvodu k vojsku, se úspěšně živil jako klavírista, skladatel oper a jevištní hudby; propagoval tu i díla Ludwiga van Beethovena. Tři flétnové kvintety se dvěma violami jsou spolu se smyčcovým kvartetem op. 122 považovány za jedno z jeho nejvýznamnějších komorních děl. Kuhlau vyvažuje flétnový a houslový hlas hlubšími tóny obou viol; part flétny (v té době se pomalu rozvíjející směrem k dnešnímu nástroji) je virtuózní – aniž by tu skladatel sledoval v té době módní směr „quatuors brillants“, kde má nejvýše položený instrumentální hlas sólový charakter a ostatní nástroje ho pouze podporují. Obliba Kuhlauových flétnových kompozic nebyla časově omezená – k jejich obdivovatelům patřili Čajkovskij i Brahms. Stejně dlouho a dokonce i déle trvala obliba flétny, pro kterou Kuhlau své kvintety psal – ze dřeva soustruženého nástroje s devíti klapkami, který konkuroval modernímu Böhmovu systému až do počátku dvacátého století. Charles Zebley , flétnista souboru Les fidelles (jméno ansámblu je odvozeno od názvu sarabandy jednoho z nejvýznamnějších flétnistů raného baroka, Jacquese Martina Hottetterra) využil všechny přednosti staršího typu flétny – zvuk nástroje je teplý, výtečně se pojí s houslemi i ostatními smyčcovými nástroji. V ostatních členech souboru našel Zebley adekvátní partnery. Není bez zajímavosti číst jejich medailonky: dva z nich mají ruské kořeny (Galina Zinčenko , Sergej Istomin ), dva maďarské (László Paulik , Erszébet Rács ). Všichni sledují vlastní sólistickou dráhu a spolupracují s jinými soubory, specializovanými na historicky poučenou interpretaci starší hudby, některé známe i z našich pódií. Nahrávku Kuhlauových flétnových kvintetů z produkce rakouské rozhlasové stanice ORF 1 lze doporučit každému diskofilovi – nejen proto, že její umělecká úroveň je vysoká, nýbrž i proto, že představuje jednu z mála možností seznámit se s významným, u nás ale stále ještě nepříliš známým skladatelem přelomu 18. a 19. století.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.