středa, 29. květen 2013

French Horn in Prague

Napsal(a) 

French Horn in Prague French Horn in Prague

Přemysl Vojta – lesní roh, Tomoko Sawano – klavír. Nahráno: 11/2012 a 1/2013, Kleiner Sendersaal, Haus des Rundfunks, Berlín. Vydáno: 2013. TT: 60:05. DDD. 1 CD Supraphon SU 4125-2.

„Tato nahrávka je moje investice do hudby ve světě neznámých skladatelů, kteří zažili druhou světovou válku, okupaci, osvobození, okupaci osvoboditeli a šikanu komunismem,“ píše v bookletu třicetiletý český hornista Přemysl Vojta , sólohornista Konzerthausorchestru Berlin a suverénní vítěz mnichovské soutěže ARD z roku 2010 – talent úrovně Radka Baboráka. Investice je to i od Supraphonu, z jehož vydavatelské filozofie mívám již delší dobu pocit, jakoby z ekonomických důvodů rezignoval na vydávání hudby 20., neřku-li 21. století. Snad je tento pozoruhodný počin signálem, že když mu výjimečný hudebník nabídne na podnose nahrávku moderní hudby, tak se nebude bát ji vydat. Projekt pana Vojty patří mezi ty, kterými se musíte proposlouchat; k jednotlivým skladbám je třeba se vracet. Pak jako já určitě zjistíte, že jde o neobyčejnou hudbu. Musím však dodat, že by deska nebyla tak zajímavá, nebýt výtečného výkonu hornisty se spolehlivou podporou pianistky Tomoko Sawano . Jistě zaujmou stovky technických hornových detailů (zvláště ve Slavickém), výjimečné tónové dispozice hornisty, ale hlavní je hudba, která si zasloužila, aby vystoupila z archivů. Pro mě ústřední roli hrají obě skladby Klementa Slavického, jenž byl minulým režimem skutečně šikanován. Už jenom Musica per corno solo je tak skvělá hudba, že by měla být v běžném repertoáru hornistů. Moravskými a jinými inspiracemi jsou v různé míře prostoupeny i další skladby, někdy velmi náročné, jindy spíše instruktivní. Vždy však jde o velmi kvalitní muziku, jež se drží historií ověřených inspirací. Supraphonský sólový debut Přemysla Vojty má tak vysokou úroveň, že musím jen doufat, že tím jeho spolupráce s naší největší nahrávací firmou nekončí.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.