sobota, 14. únor 2009

Franz Schubert - Smyčcový kvartet c moll D. 703, Smyčcový kvintet pro dvoje housle, violu a dvě violoncella D. 956 (op. posth. 163)

Napsal(a) 

Franz Schubert - Smyčcový kvartet c moll D. 703, Smyčcový kvintet pro dvoje housle, violu a dvě violoncella D. 956 (op. posth. 163) Franz Schubert - Smyčcový kvartet c moll D. 703, Smyčcový kvintet pro dvoje housle, violu a dvě violoncella D. 956 (op. posth. 163)

Artemis Quartet (Natalia Prischepenko, Gregor Sigl – housle, Friedemann Weigle – viola, Eckart Runge – violoncello), Truls Mørk – violoncello (D. 956). Produkce: Alain Lanceron. Text: A, N, F. Nahráno: 8/2007, Teldex Studio, Berlín. Vydáno: 2008. TT: 62:50. DDD. 1 CD Virgin Classics 5021 – 1326 (EMI).

U nás kupodivu stále ještě v podstatě neznámý Artemis Quartet patří dnes mezi nejlepší soubory vůbec. (Soubor bude hrát 19. srpna na nově vzniknuvším festivalu Dvořákova Praha, což bude událost srovnatelná významem s hostováním Emerson Quartet.) Uznáním jeho kvalit je i exkluzivní kontrakt u vydavatele této nahrávky. Smyčcový kvartet c moll , který je možná více znám jako Kvartetní věta c moll , vznikl v prosinci roku 1820, když bylo Schubertovi 23 let. Patří mezi soubor děl, která zůstala z různých důvodů skladatelem nedokončena. Schubert zde už prezentuje osobitou hudební poetiku. Neřeší žádné drama, i když se tu prolínají prvky exprese s velmi zpěvnou lyrikou. Interpreti obojí samozřejmě zdůraznili, nicméně nosným výrazem je tónově podmanivý zpěv, zdůraznění svébytné melodičnosti. Naproti tomu Violoncellový kvintet C dur přináší jiný svět. Je to jedno z posledních skladatelových děl z konce života (1828), kdy v jeho sousedství vznikly Devátá symfonie a cyklus Labutí píseň. Patří mezi nejsilnější komorní kompozice hudebních dějin a směle je můžeme postavit vedle posledních kvartetů Beethovena. Pětice umělců, kdy Artemis Quartet doplnil famózní cellista Truls Mørk , mě uchvátila jednak nádhernou hrou, jednak názorově přesvědčivou a smysluplnou prezentací velkých tektonických ploch. I když jsem slyšel už několik projektů Artemisu, tak tento považuji za dosud poslechově nejsilnější. Co se pak týká kvintetu, tak si nevzpomínám, že bych někdy slyšel zajímavější nahrávku.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.