úterý, 5. únor 2002

Franz Schubert: Písně

Napsal(a) 

booklet booklet
Kdyby byl asketicky vyhlížející Ian Bostridge zpěvákem jiného žánru, přitahoval by nejspíš svou křehkou fyziognomií spoustu fanynek, toužících o svůj idol pečovat. Podobné idoly však se rychle střídají. Ve svém žánru má Ian Bostridge zaručen zájem ne sice početných mas, zato však trvalejší a objektivnější. Má na repertoáru Schumanna, Brittena, Henzeho, které už na CD vydal a nyní vyšel druhý díl jeho výběru ze Schubertových písní. Jsou to písně méně známé, co do doby vzniku z let 1822 - 1827. Bostridgův projev je neobyčejně kultivovaný, nikde neselže jeho bezpečně ovládaná technika, neprodává písně na efekt, ale jako skutečné lyrické medailony. Jmenujme alespoň na dech náročnou píseň Versunken D 715 , vybudování kontrastu v písni Schäfers Klagelied D 121 , spolehlivě zvládnuté piano v písni Willkommen und Abschied D 767 , quasi operní recitativ písně An die Leier D 767 , za srdce beroucí Sei mir gegrßt D 741 nebo rozbolavělé Daß sie hier gewesen D 775 . Má ovšem vynikajícího partnera v pianistovi Juliu Drakeovi . Symbióza je tak dokonalá, že si vlastně při poslechu neuvědomíme interpretační dvojici, je to dvojjedinost, slitá ve znělou podobu osobnosti Franze Schuberta.

Prostřednictvím nosiče je zároveň možno se připojit na internetovou stránku vydavatelství, které takto prodává interpreta, jenž se zároveň stává nositelem dalšího obchodního zprostředkování. Na jedné straně netušené informační možnosti, na druhé straně informační manko. Autor průvodního textu se například ještě nedozvěděl dávno známý fakt, že Franz Schubert zemřel na tyfus a ne na syfilis.

Vydavatel: Monitor-EMI

Stopáž: 62:27

Nahráli: Ian Bostridge - zpěv, Julius Drake - klavír

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.