Franz Schubert: Německá mše D 872 – Johannes Brahms: Marienlieder op. 22

Regensburger Domspatzen, Münchinger Rundfunkorchester a Phliharmonisches Orchester Augsburg (dechy a tympány), Georg Ratzinger. Produkce: neuvedeno. Text: A, N. Nahráno: červenec 1989, Niedermünsterkirche Regensburg. Vydáno: 2009. TT: 41:19. DDD. 1 CD Freiburger Music Forum / Membran Music 232126.

Tituly tohoto kompaktního disku se na zvukových nosičích objevují velmi zřídka. U Schuberta může leckoho zmást ono označení Německá mše. Nejednou jsou tak totiž nazývány Schubertovy mše vůbec, byť jsou komponovány na latinský text. Nejčastěji onen přívlastek Německá se objevuje u velké a slavné Mše As dur . Není to správné a ten omyl se traduje zvláště u sborových pěvců už dlouhou řadu let. Možná, že určitou roli zde sehrává i náhoda. Na CD přítomná Schubertova skladba tohoto názvu totiž vznikla právě mezi kompozicí obou vrcholných mší – As dur D 678 (z roku 1822) a Es dur D 950 (1828). Jedná se tedy o samostatný titul, jež se však velkým Schubertovým kompozicím tohoto žánru nemůže rovnat. Tato skutečná Německá mše (chybou jinak obsahově dobrého bookletu je, že u ní neuvádí číslo Deutschova katalogu, tedy D 872!) se během času ovšem dočkala řady podtitulů, například Zpěvy k oslavě svatého mešního obřadu či Dodatek k Německé mši (míněna právě Mše As dur!), ba dokonce i jiných názvů, samozřejmě nepocházejících od Schuberta. Jde o cyklus devíti melodicky půvabných, sazbou průhledných, interpretačně ne náročných čtyřhlasých a důsledně strofických kompozic. Nesledují pouze ordinarium, ale i některé další mešní části. Líbeznou hudbu, blížící se charakterem až k lidové písni, si původně u Schuberta objednal vídeňský profesor polytechnického institutu Johann Philipp Neumann, někdejší velký zastánce josefinských reforem. Ten je také autorem původního německého textu – dnes typické ukázky duchovní poezie doby osvícenecké. Církev se však s touto skladbou dlouho nemohla vyrovnat. Až v roce 1840 – tedy dlouho po Schubertově smrti – ji vzala na milost. Dodnes je díky své nenáročnosti velmi přístupná a běžně se v německy mluvících zemích při mších uvádí. Byla vydána v několika verzích. Originální doprovod tvoří dechové nástroje a tympány – tak je tomu i zde.

Také Mariánské písně Johannesa Brahmse na slova starých německých legend jsou už dnes určitou raritou. Původně je skladatel komponoval pro svůj hamburský ženský sbor, který koncem padesátých let devatenáctého století vedl. Definitivní verze je však určena sboru smíšenému, oproti Schubertovi bez doprovodu a samozřejmě již ne v tak harmonicky průhledné sazbě. Tím jsou tyto skladby náročnější a předpokládají určitou interpretační zkušenost.

Slavný chlapecký sbor Vrabčáci řezenského dómu se může pochlubit již více než tisíciletou tradicí. Je známý z bezpočtu nahrávek vrcholných i drobnějších děl nejen duchovního, ale i světského obsahu. Známe jej z nahrávek z éry jejich slavného kantora dr. Theobalda Schremse. Toto CD už je reedicí a v době této nahrávky v roce 1989 byl již dlouholetým sbormistrem Georg Ratzinger . Nahrávka byla pořízena v chrámovém prostředí s velkým dozvukem. Zvuk chlapců je všude homogenní a ušlechtilý. Doprovodný ansámbl u Schuberta je rovněž naprosto kompaktní a dynamicky vyrovnaný (ukázněné trombony!). Bohužel dynamicky nad sborem přece jenom někdy nepříjemně vítězí. U Brahmsových Mariánských písní je situace problematičtější. Komplikovanější sazbu chlapci (zvl. diskanti) nezvládají vždy intonačně důsledně. Tento kompaktní disk je tedy více pozoruhodný svou dramaturgií než interpretačním ztvárněním.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: