sobota, 18. červen 2005

Franz Schubert: Die schöne Müllerin

Napsal(a) 

booklet booklet
Ian Bostridge - tenor, Mitsuko Uchida - klavír. Produkce: John Fraser. Text: A, N, F. Nahráno: 12/2003, Lyndhurst Hall, Air Studios, Londýn. Vydáno: 2005. TT: 63:48. DDD. 1 CD EMI Classics 5578272 (EMI). Alternativa: Schreier, Schiff/ Decca; Bostridge, Johnson/Hyperion; Goerne, Schneider/ Decca; Wunderlich, Stolze/BMG.

Při vyslovení jména Franz Schubert napadnou člověka asi nejprve písně. Je jich tolik, že bohužel řada z nich je známa jen velmi málo. Určitě to však neplatí pro cyklus Spanilá mlynářka . Konkurence je u této série dvaceti písní velká, a tak není snadné přijít s projektem, který zaujme novým pohledem na známé dílo. Angličanovi Ianu Bostridgeovi se to však podařilo. Pro EMI realizoval řadu báječných písňových projektů a dalším z nich je právě tento cyklus Spanilá mlynářka. Klavírní partnerkou je Japonka Mitsuko Uchida , která řadu let úspěšně natáčela hlavně pro label Philips.

Bostridgeovo pojetí možná někoho překvapí tempy, frázováním, hodně "vyprávěcím" stylem přednesu, jakoby marnotratnou pestrostí výrazu, která je vzhledem k jednoduchému "mlynářskému" příběhu skutečně hodně bohatá. Už po druhém poslechu mi to však upřímně řečeno přestalo vadit, protože Bostridge dokázal představit klasika v poněkud jiném světle. Jako by se pokusil vykolíkovat jiné vidění k německé zpěvné tradici bez ostřejších výrazových zlomů, kterou reprezentují například Wunderlich, Haefliger, Schreier, Fischer-Dieskau a v současné době Goerne. Navíc Mitsuko Uchida dokázala dostat z klavíru podivuhodné výrazové odstíny, s klavírem se doslova mazlila. Například v notoricky známé písni Wohin je ševelení klavíru tak sugestivní, že máte pocit, jako byste skutečně slyšeli šumění potoka.

Vydavatel: EMI Classics

Stopáž: 63:48

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.