pondělí, 4. únor 2002

Franz Schmidt: Das Buch mit sieben Siegeln

Napsal(a) 

booklet booklet
Oratorium Franze Schmidta Kniha sedmi pečetí patří k dílům, jejichž osud provází jakési stigma. Rozlehlou skladbu napsal těžce nemocný a frustrovaný skladatel (rodák z Bratislavy) v letech 1935-1937 a premiéra se uskutečnila v červnu 1938, několik měsíců po "anšlusu" Rakouska ke Třetí říši. Druh a hlavně hudební podoba skladby vyvolaly zájem nacistů, kteří potřebovali repertoár, ohromující zvukovou masou. Dokonce i dirigent Oswald Kabasta (aniž tušil souvislost, která teprve měla přijít) připodobnil dílo ke kantátě Hanse Pfitznera O německé duši (Von deutscher Seele), skladbě, která rovněž měla sloužit nacistické propagandě. Podobně jako na Pfitznerovi, i na Schmidtovi ulpěl stín německého nacionalismu, ač obraz apokalypsy v předvečer druhé světové války v dílech jiných umělců působil (a měl působit) přesně opačně. Skladatel sám zemřel v únoru 1939, jeho dílo však zůstalo kvůli tomuto stínu dlouho zapomenuto. Co vedlo Schmidta k rozhodnutí zhudebnit text Janova zjevení v překladu Martina Luthera není dodnes zcela jasné. Ví se tolik, že hledal dramatickou látku pro rozsáhlou kompozici, přičemž nabídnutý epos Svět a život svého přítele odmítl a sám si připravil novozákonní text. Výsledek napovídá, že hlavní důvod byla zřejmě skutečně dramatičnost látky. Schmidtovo dvoudílné oratorium je vystavěno jako velkolepá hudební freska. Pro Schmidta samotného znamenala tato skladba osobní výpověď a s plným vědomím koncipovaný testament. Oratorium má ohromující stavbu, kde se střídají sóla a sbor nejen jako s řemeslným mistrovstvím vedené vokální hlasy, ale jako dramatické postavy. Schmidtova hudební řeč vychází z odkazu romantismu, usiluje však - a téma samo mu to plně umožnilo - o syntézu historie a současnosti, o syntézu "hudební tradice od Bacha k Wagnerovi" a dál. Uplatnil velmi sugestivně i místa, blížící se sprechgesangu (zvláště působivý - také pochopitelně zásluhou interpretů - je rozhovor dvou přeživších se svatým Janem), plnou orchestrálním paletu i prostou melodickou linku.Nikolaus Harnoncourt se pro dílo rozhodl nikoli z chladného kalkulu. Měl k němu vztah od dětství i jako někdejší cellista Vídeňských filharmoniků. Řadí je k velkým oratorním dílům historie vedle Beethovenovy Missy solemnis a Brahmsova Německého requiem. Nahrávka zachycuje výjimečnou atmosféru koncertu ve vídeňském Musikvereinu s vynikajícím obsazením. Sál Musikvereinu má vynikající akustiku a i po technické stránce je nahrávka ve všech složkách vyvážená. Za zmínku stojí i pečlivě vybavený booklet s cennými informaci trojjazyčným libretem a výtvarnou složkou, reprodukující apokalyptické vize na obrazech Giotta, Albrechta Drera, Hieronyma Bosche, Leonarda da Vinciho, Lucase Cranacha, Gustava Dorého aj.

Vydavatel: Warner Classics

Stopáž: 67:01, 49:41

EAN: 0724358578225

Nahráli: Kurt Streit, Dorothea Röschmann, Marjana Lipovšek, Herbert Lippert, Franz Hawlata - zpěv, Herbert Tachezi - varhany, Wiener Singverein, sbormistr Johannes Prinz, Vídeňští filharmonikové, Nikolaus Harnoncourt

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.