Franz Liszt – Sonáta h moll S. 178, Sposalizio S. 161/1, Sonetto 123 del Petrarca S. 161/6, Fantasia quasi Sonata „Après une lecture du Dante“ S. 161/7

Andrea Kauten – klavír. Produkce: Martin Korn. Text: A, N, F. Nahráno: 3/2010, Krafft-Areal, Schopfheim-Fahrnau. Vydáno: 2011. TT: 61:20. DDD. 1 CD Sony Music 88697 82134 2.

V repertoáru maďarsko-švýcarské pianistky Andrey Kauten dominují velká díla romantických skladatelů 19. století: Chopina, Schumanna, Liszta, Brahmse, Musorgského a Rachmaninova. Mezi jejími doposud realizovanými nahrávkami převládala hudba Schumannova, své první lisztovské CD vydala umělkyně až letos v březnu. V bookletu tohoto projektu píše: „Myslím, že největším problémem Lisztových klavírních skladeb nejsou – alespoň ne prvořadě – jejich technické nároky. Daleko důležitější je pochopit skladatelovy tvůrčí intence a přetlumočit je posluchači s veškerou neuvěřitelnou silou jeho hudebního výrazu.“ Zaposloucháme-li se pozorně do nahrávky, brzy pochopíme, co měla Andrea Kauten slovy „neuvěřitelná síla hudebního výrazu“ na mysli. Už úvodní takty proslulé Sonáty h moll jsou nabité takovým napětím, že málem přestaneme dýchat. A v tomto skutečně „neuvěřitelném“ napětí dokáže pianistka udržet posluchače až do závěrečného temného pianissimového kontra H. V podání Andrey Kauten připomíná tato „obehraná“ skladba napínavou detektivku, natočenou skvělým režisérem, při níž se nám každou minutou zvyšuje tepová frekvence a neustále nás mrazí v zádech. Umělkyně pracuje s bohatými a odvážnými rubaty a s obrovskými dynamickými kontrasty tak přesvědčivě a neortodoxně, že posluchače skutečně přinutí, aby sledoval „pouze“ hudební sdělení a vůbec nebral v potaz techniku (která je samozřejmě skvělá). Po vyčerpávajícím poslechu Sonáty h moll nabízí Andrea Kauten posluchači na vzpamatování dva oblíbené oddechové kousky: SposalizioPetrarkův sonet č. 123. A oddechu je skutečně zapotřebí, protože za těmito skladbami následuje Fantazie – sonáta „Po četbě Danta“ , často zvaná krátce Dante-Sonata. Toto slavné Lisztovo dílo, iritující posluchače nespočtem ďábelských tritonů a neustálými tísnivými půltónovými postupy, je v provedení Andrey Kauten neméně fascinující a neméně strhující než Sonáta h moll a místo Dante-Sonata by spíše mělo nést název Dante-Thriller. Píše-li Andrea Kauten o „neuvěřitelné síle“ Lisztova hudebního výrazu, pak považuji za nutné dodat, že v případě této nahrávky má na oné „neuvěřitelnosti“ lví podíl její umění.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: