neděle, 24. červen 2012

Franz Liszt - Klavírní koncerty č. 1 Es dur (S. 124) a č. 2 A dur (S. 125), Consolation č. 3 (S. 172/3), Valse oubliée č. 1 (S. 215)

Napsal(a) 

Franz Liszt - Klavírní koncerty č. 1 Es dur (S. 124) a č. 2 A dur (S. 125), Consolation č. 3 (S. 172/3), Valse oubliée č. 1 (S. 215) Franz Liszt - Klavírní koncerty č. 1 Es dur (S. 124) a č. 2 A dur (S. 125), Consolation č. 3 (S. 172/3), Valse oubliée č. 1 (S. 215)

Daniel Barenboim – klavír, Staatskapelle Berlin, Pierre Boulez – dirigent. Text: A, N, F. Nahráno: live 6/2011, Alfred Krupp Saal, Essen. Vydáno: 2011. TT: 49:44. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 9521.

Daniel Barenboim oslaví v letošním roce sedmdesátiny, Pierru Boulezovi bylo v době natáčení tohoto CD dokonce už osmdesát šest let. Věk však jako by u těchto žijících legend nehrál žádnou roli. Jejich vitalita je téměř neuvěřitelná. Každý z Lisztových klavírních koncertů vyžaduje od interpretů enormní fyzickou výdrž – a Barenboim s Boulezem uváděli na svém loňském evropském turné oba koncerty v jeden večer! Při poslechu jejich nahrávky však vůbec nebudeme vnímat fyzické limity. Už u prvních taktů Koncertu č. 2 A dur (jímž disk začíná), kdy se ze skupiny dechů vyloupne sólový klarinet, přestaneme dýchat. A když nastoupí Daniel Barenboim se sametově měkkými rozloženými akordy, jako by se před posluchačem rozhrnula opona do tajemného a krásného světa. Přirovnávají-li se občas oba Lisztovy klavírní koncerty k symfonickým básním se sólovým klavírem, pak Barenboim i Boulez se Staatskapelle Berlin šli ve svém pojetí ještě dál. Nabízejí obě díla ne jako „pouhou hudbu“, ale jako cosi na pomezí hudebního dramatu a fantastické hudební „podívané“. Fascinují neuvěřitelně širokou škálou emocí, okouzlují nevídanými obrazy (k „vizualizaci“ hudby bezesporu přispívá i řada úžasných a neslýchaných zvukových efektů), nadchnou barvitými příběhy, dojmou křehkou lyrikou, ba naleznou i prostor pro humor a vtip. A přestože by se mohlo zdát, že tak pestré a rozmanité „představení“ bude působit chaoticky, mají Lisztovy koncerty překvapivě pevný a přehledný tvar. Daniel Barenboim na tomto snímku jen znovu potvrzuje své jedinečné pianistické kvality: dokáže rozněžnit posluchače nádhernou a nenapodobitelnou kantilénou a hned nato ho ohromit takřka pyrotechnickými kousky. Orchestr zní neobyčejně barevně, zvlášť krásně vycházejí místa, kde skladatel dopřává prostor sólovým nástrojům (především dechům). Souhra klavíru s orchestrem je tak dokonalá a zvuk nahrávky natolik plastický, až se nechce věřit, že se jedná o živý záznam. Rafinovaně vybrané „uklidňující“ přídavky, zařazené na závěr disku – Consolation č. 3Valse oubliée č. 1 – mají bezpochyby jediný cíl: poskytnou posluchači prostor na vzpamatování, než si CD pustí znovu od začátku.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.