neděle, 19. květen 2002

František Václav Míča / Jan Ladislav Dusík: Symfonie D dur / Koncert pro dva klavíry a orchestr op. 63

Napsal(a) 

booklet booklet
Nález Symfonie D dur s autorským označením Mitscha vzbudil ve své době velkou pozornost. Zprvu byla připsána Františku Václavu Míčovi, skladateli o devět let mladšímu než J. S. Bach. Její hudební řeč je však velmi pokročilá, a tak se jako pravděpodobnější autor jeví František Adam Míča, synovec Františka Václava. Symfonie se v roce 1946 ujal Rafael Kubelík, který mimo jiné pořídil její první gramofonovou nahrávku. Jan Ladislav Dusík vycházel ve svých skladbách z vídeňského klasicismu, mnohdy ovšem dospěl k výrazu zřetelně romantickému. Koncert pro dva klavíry a orchestr op. 63 je toho zvlášť dobrým příkladem. Expozice první věty se odvolává na Mozarta, střední část volné věty vede až k Chopinovi nebo Čajkovskému. Spojení Míčovy symfonie a Dusíkova koncertu symbolizuje dvě krajní vývojové etapy "českého klasicismu" a je zajímavým dramaturgickým nápadem. Dotáhnout se ho ale podařilo jenom částečně. Pardubická komorní filharmonie hraje začátek Míčovy symfonie s potřebným leskem, ale během hry jako by orchestr poněkud ochaboval. Volná věta působí trochu těžkopádně a poměrně pomalé tempo závěrečné fugy má daleko k lehkosti a jistotě Kubelíkově. Hvězdami nahrávky jsou bezpochyby manželé Ardaševovi. Technicky náročné party Dusíkova koncertu zvládají s bravurou, v dokonalé souhře, a jejich provedení rychlých vět je opravdu strhující. V nádherné volné větě se ale až příliš odhalil problematický zvuk obou klavírů. Celý snímek navíc zřejmě dost doplatil na to, že byl pořízen jako "live" nahrávka. Nejde ani tak o drobné nepřesnosti (ty ostatně takovéto projekty jen okoření), ale spíš o celkový zvuk záznamu. Žestě a tympány dodávají první větě Míčovy symfonie sice požadovaný lesk, ale občas se zdají zvukově předimenzované. V Dusíkově koncertu vychází orchestr vyrovnaněji, ale otazník se vznáší nad způsobem sejmutí zvuku klavíru, respektive nad tím, co mají na svědomí nevyrovnané nástroje a co zvuková technika. Posluchačským bonbónkem je délka závěrečného aplausu. Přesahuje 1 minutu 50 sekund.

Vydavatel: Amabile

Stopáž: 47:47

Nahráli: Komorní filharmonie Pardubice - Miloš Formáček, Igor a Renata Ardaševovi - klavíry

Body: 3 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.