čtvrtek, 23. srpen 2012

František Benda - Houslové koncerty

Napsal(a) 

František Benda - Houslové koncerty František Benda - Houslové koncerty

František Benda

Houslové koncerty

Ivan Ženatý – housle, Pražská komorní filharmonie. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 5/2011, 1 a 6/2012, Studio Martínek, Praha. Vydáno: 2012. TT: 72:26. DDD. 1 CD Supraphon SU 4064-2.

Krátce po vydání podobného titulu Radioservisem (Roman Patočka, PKO – viz HARMONIE 1/2012) vyšly tentokrát prostřednictvím Supraphonu další houslové koncerty Františka Bendy (1709–1786) v nahrávce Ivana Ženatého . Snímky jsou zajímavé pro poznání dvou možných způsobů interpretace. Oba sólisté si totiž z téměř tří desítek (28) dosud objevených Bendových koncertů vybrali shodou okolností dva totožné (C dur a D dur). Ivan Ženatý (1962) je laureátem mnoha mezinárodních soutěží a je dnes jedním z nejuznávanějších českých interpretů. Jeho technicky dokonalá hra je zřetelně prodchnuta přísnou intelektuální kázní, hlídající podobu a míru emocionálního projevu. Tento přístup může být někdy riskantní a ne každému posluchači musí vyhovovat. Na této nahrávce se mi však jeví jako přístup, který umožnil v původní čistotě rozzářit a zjiskřit celou partituru jako krystaly na jižním slunci. Bendovy houslové koncerty prošly ve své době dvěma způsoby interpretace. V Drážďanech používali větší obsazení s dodatečně připsanými party lesních rohů, což v mírnějších tempech nejvíce připomíná styl a zvuk bachovského orchestru (Patočka). Původní berlínské obsazení však bylo komornější a Ženatý toto upřednostnil. Myslím, že ku prospěchu věci. Všechny barvy a tvary díla ještě více, s překvapující svěžestí a zřetelností, vynikly. Nahrávka je jedinečná především rovnocennými výkony sólistových partnerů, členů Pražské komorní filharmonie (JanJakub Fišerovi – housle, Stanislav Svoboda – viola, Lukáš Pospíšil – violoncello, Pavel Klečka – kontrabas, František Šťastný – cembalo). V této sestavě se snímek kvalitou blíží výkonu špičkového smyčcového kvarteta. Ženatý se nebojí rekonstrukce předpokládaných dobových prvků virtuozity včetně výrazných spiccat, dvojhmatových arpeggií či lomených akordů – a to nejen ve svém partu, ale i u ostatních smyčců. V důsledku získalo provedení mladistvou lehkost a třpyt a František Benda zřetelně vyvstává jako český protějšek Antonia Vivaldiho, s originální houslovou technikou a poetikou kantilény, kterou Ženatý na skvělém nástroji Guarneri del Gesù (1740) tlumočí svým typickým cudně zpěvným tónem. Ženatého tempa jsou zřetelně živější než na Patočkově snímku (v koncertech C dur a D dur), nicméně obě pojetí budou mít své argumenty a zastánce. Na disku se nacházejí Koncerty pro housle, smyčcce a basso continuo C dur (Lee II-I), B dur (Lee II-18), D dur (Lee II-2) a a moll (Lee II-16), doplněné zajímavým odborným textem Václava Kapsy . Celý komplet včetně reprodukce dobové (1755) Belottovy drážďanské scenérie na přebalu je ve všech ohledech výjimečně vyvážený. Bendovy houslové koncerty by si jistě zasloužily podobné souborné zpracování, jaké nám kdysi věnovala japonská houslistka Šizuka Išikava v dosud dostatečně nedoceněné nahrávce koncertů Myslivečkových.

Body: 5 z 6

Pravoslav Kohout

Narodil se 27. 11. 1943 v Praze. Otec byl cellista (Smetanovo kvarteto) a matka klavíristka. Od 6 let se učil na housle u prof. dr. Josefa Micky, později u něj na Pražské konzervatoři. R. 1962 byl přijat na AMU (prof. dr. Alexandr Plocek), od r. 1963 do r. 1969 studoval na Moskevské konzervatoři P.I.. Čajkovského u prof. Galiny V. Barinové. Po povin. vojen. službě (1969 AUS) byl členem PKO (Pražského komor. orch. bez dirig.) .R.1972 založil Nové smyčcové kvarteto a v témže roce se stal prof. Teplické konzervatoře, odkud r. 1974 přešel na Plzeňskou konzervatoř. Následkem autohavárie r. 1975 ukončil koncertní činnost (kvarteto pokračovalo s primariem P. Hůlou jako Kocianovo kvarteto). V následujících letech byl pedagogem na Escuela Superior de Música y Dansa v Mexiku, LŠU Voršilská v Praze, Keski-Suomen konservatorio a Mikkelin musiikkiopisto ve Finsku. R. 1992 zpracovával v Praze spec. zadání MŠMT ČR na téma vysokého uměl. školství. Tehdejší hrozba zrušení základního uměleckého školství jej přiměla stát se r. 1993 ředitelem ZUŠ (Praha Smíchov), v letech 1993-2012 byl předsedou Ústřední umělecké rady ZUŠ ČR. 2009 mu byla udělena cena AZUŠ ČR „Za významný přínos atd.“ Po několika operacích levé ruky, od r.1981 do r. 1992 opět občas koncertoval. Od r. 2016 je členem neformální skupiny „Pondělníci“. Nyní se věnuje pouze skladbě a hudební publicistice. Jeho celoživotním koníčkem je tvorba karikatur, koláží a slovních hříček.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.