čtvrtek, 3. červenec 2003

Fragments

Napsal(a) 

booklet booklet
Paul Hillier připravil se souborem Theatre of Voices (založen v roce 1990) antologii křesťanských bohoslužebných zpěvů. Nenechme se mýlit názvem nahrávky, nejedná se o fragmenty ve smyslu vyjímání melodií z daného celku, ale o útržky co se týče pramenné dochovanosti. Tyto dílečky byly poslepovány do celku, který je vlastně mini mozaikou západní a východní tradice. Nalezneme zde zpěvy z Itálie, Francie, Anglie, Řecka a Ruska. Hillier se v komentáři k nahrávce vyznává i z inspirace Tarkovského filmy Andrej Rublev a Nostalghia (odehrává se ve středověké Itálii). Každé oblasti je věnován ucelený oddíl, natolik dlouhý, abychom se zde mohli sluchově aspoň trochu zabydlet, abychom mohli nahlédnout do bohatosti a šířky tradice křesťanských melodií, které spolu v daném okamžiku koexistovaly. Najdeme zde experimentální vícehlasé pokusy (Matteo da Perugia: Ave sancta mundi salus/Agnus Dei ), "písničky" o Panně Marii (Venite a laudare ), vyslechneme si hold Florentskému koncilu (Canon for the Council of Florence ), niternou oslavu Kristova narození (Dněs Christos ) i slavné Perotinovo graduale Viderunt omnes . Provedení Theatre of Voices je neobyčejně velkorysé, sem tam se vloudí nějaká ta intonační mikronečistota, melodie mají ale takový náboj, že je to člověku milejší než vysoustruhovaná sterilní perfekce. Výrazná výslovnost, vypíchnuté samohlásky či jednotlivá slova ve vícehlase (například vystupování slova Maria v motetu Virgo Maria, patrem parit ), to vše tuto hudbu oživuje. Jásavou náladu dokážou ale interpreti umírnit v rozjímavých ruských zpěvech i v meditativních Sanctus . Ozdobou souboru je bezesporu vynikající tenorista Paul Elliott , jehož ostřejší hlas krásně vyvažují zvukově měkčí Aaron Sheehan a Wolodymyr Smishkewych (oba se "předvedou" v rozsáhlém Canon for the... ). Protipólem vyšším hlasům jsou barytony jemnějšího Andrewa Hendrickse a zemitého Hilliera. Velkou předností souboru je kromě vyváženosti a mužného zvuku také schopnost rozdýchat melodie a podobně jako například Schola gregoriana Pragensis odvaha k expresivitě v sólových vstupech (opět skvělý Elliott). Patříte-li k těm, kterým středověká a zvláště duchovní hudba připadá nudná a příliš vážná, tento snímek vás velice rychle vyvede z omylu. Patříte-li k těm, kteří bez problémů vstupují do hloubky zdánlivě neosobně plynoucího chorálu, zkuste si s Theatre of Voices svou zkušenost trochu "okořenit".

Vydavatel: Harmonia mundi / Classic

Stopáž: 71:40

Nahráli: Theatre of Voices, Paul Hillier

Body: 5 z 6

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Více z této kategorie: « Love's Illusion Flos Florum »

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.