pátek, 19. prosinec 2008

Florent Schmitt - Musiques intimes - oeuvres pour piano

Napsal(a) 

Florent Schmitt - Musiques intimes - oeuvres pour piano Florent Schmitt - Musiques intimes - oeuvres pour piano

Angéline Pondepeyre - klavír. Produkce: Ronald J. Dom. Text: A, N, F, H. Nahráno: neuvedeno. Vydáno: 2006. TT: 73:03. DDD. 1 CD Talent DOM 2910 123 (distribuce Euromusica).

Florent Schmitt (1870 - 1958) studoval kompozici na pařížské konzervatoři u J. Masseneta a G. Faurého. V roce 1900 získal Římskou cenu, jež znamenala počátek jeho skladatelské kariéry. Přestože byl ve své době osobností velmi respektovanou, už za jeho života se objevily pochybnosti, zda mají jeho skladby naději přežít do budoucnosti. Z více než stovky opusů, jež vytvořil, je přibližně třetina určena klavíru. Dva sešity Musiques intimes op. 629 (1890 - 1904) obsahují celkem 12 čísel. Jedná se o drobnější náladové skladby s programními názvy, v nichž se doznívající romantismus pojí se secesní dekorativností: Ve skalách Nayne , Na opuštěné cestě , Projížďka po mořském pobřeží , V prosluněném lese , Píseň listí , Klášter , Vítr , Jezero , Zvony a podobně. Až na zvukomalebné Zvony jsou tyto "programní" názvy pouhým slovním ornamentem - kdyby je skladatel zpřeházel, posluchači by to zřejmě nepoznali. Skladby jsou myšlenkově nepříliš náročné, ale nápaditě nástrojově stylizované a pozoruhodně barevné, cítíme v nich vlivy impresionismu a zaslechneme i ohlasy skladatelových cest po Evropě. Enormní množství arpeggií jen posiluje jejich "dekorativní" či "salonní" charakter. Cyklus Trois valses - nocturnes op. 31 (1901) je nepoměrně zajímavější a Schmitt tu působí jako skutečně originální tvůrce. Všechny tři valčíky jsou značně rozsáhlé, plné neotřelých nápadů a s efektní barvitou nástrojovou sazbou, přímo stvořenou pro koncertní vystoupení. Šest skladeb cyklu Pieces romantiques op. 42 (1900 - 1908) nese opět programní názvy, ve své podstatě ještě neurčitější a dekorativnější než v Musiques intimes: Něžná píseň , Barkarola , Nostalgický valčík , Improvizace , Nokturno , Vzpomínka . Jejich "dekorativnost" opět podtrhuje to, že u řady čísel budeme hledat souvislost mezi názvem a hudbou jen velmi těžko. Po kompoziční stránce se ovšem také jedná o skladby, které stojí za pozornost neméně jako Trois valses. Francouzská pianistka Angéline Pondepeyre je známa především jako vynikající interpretka komorní hudby a jako renomovaná doprovazečka. Pro "intimní" skladby Schmittovy je výborně disponovaná, hraje velmi kultivovaně, barevně a s mimořádnou fantazií - jen těžko si lze představit přesvědčivější provedení. Tak jako v podobných případech, kdy poslouchám skladby zapomenutých autorů, mám i tady zneklidňující pocit, kolik zajímavé hudby nám uniká.

Body: 4 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.