pondělí, 27. únor 2012

Ferenc Erkel - Choral Works

Napsal(a) 

Ferenc Erkel - Choral Works Ferenc Erkel - Choral Works

Bartók Béla Férfikar Pécs, Musica Nostra Kórus, István Király Opérakórus, Sándo Balatoni – klavír a varhany, István Kassai – klavír, Valéria Csányi – varhany, Ferenc Szabó – bubínek, Zsuzsánna Mindszenty – sbormistryně, MAV Szimfonikus Zenekar, Tamás Lakner – dirigent, Ákos Somogyváry – dirigent. Text: A, N, F, M. Nahráno: DoLa Studio, katedrála v Pešti, Vojenské muzeum v Budapešti, Studio Hungaroton. Vydáno: 2011. TT: 60:43. DDD. 1 CD Hungaroton HCD 32683.

Nahrávka sborových děl Ference Erkela je ve skutečnosti prezentací Mužského sboru Bély Bartóka z Pešti (Bartók Béla Férfikar – Pécs ), k jehož 100. výročí založení byl disk vydán, a dalších sborových těles. Erkel je považován za tvůrce maďarské národní opery. První z nich (Bátori Mária) byla uvedena roku 1840, za zakladatelskou je považována opera Hunyadi László, premiérovaná roku 1844, která také z jeho devíti oper zůstala nejpopulárnější (nabízí se náhodná shoda s devíti operami Bedřicha Smetany, z nichž rovněž zůstala nejpopulárnější druhá). Jako všude v Evropě kolem poloviny 19. století kvetl společenský zpěv i v Uhrách, Erkelova tvorba tedy zahrnuje značné množství sborů, především mužských, neboť mužský čtverozpěv stál u počátků spolkového hudebního hnutí vůbec. Snímek přináší výběr Erkelových mužských sborů, od prostých, nepřiliš invenčních čtyřhlasů, z nichž je patrné jejich určení amatérským tělesům, až po propracovanější kompozice, s charakteristickým užitím folklorních elementů. Ženský sbor univerzity z Pešti se připojuje v Maďarském královském hymnu, v ukázkách z Erkelovy poslední opery Isztván király (Král Štěpán, 1885) pak zpívá Operní sbor krále Štěpána (István Király Operakórus). Škoda ovšem, že jsou ukázky uvedeny pouze s doprovodem klavíru a varhan, takové provedení poskytuje o díle jen velmi neúplný obraz. Naštěstí je alespoň posledním číslem snímku živá nahrávka Erkelovy Maďarské kantáty pro sbor a orchestr na text Ede Szigligetiho (zpívá ženský sbor Musica Nostra ). Přes nesporné kvality sborových těles má disk spíše dokumentační (i pro fundovaně napsaný text bookletu) než uměleckou hodnotu.

Body: 3 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.