středa, 12. srpen 2009

Felix Mendelssohn Bartholdy, Wolfgang Amadeus Mozart - Koncert e moll pro housle a orchestr op. 64, Koncert č. 21 c moll pro klavír a orchestr K 467

Napsal(a) 

Felix Mendelssohn Bartholdy, Wolfgang Amadeus Mozart - Koncert e moll pro housle a orchestr op. 64, Koncert č. 21 c moll pro klavír a orchestr K 467 Felix Mendelssohn Bartholdy, Wolfgang Amadeus Mozart - Koncert e moll pro housle a orchestr op. 64, Koncert č. 21 c moll pro klavír a orchestr K 467

Jascha Heifetz - housle, Walter Gieseking - klavír, New York Philharmonic, Guido Cantelli. Text: I, A. Nahráno: live, 14. 3. 1954 (Mendelssohn), 6. 2. 1955 (Mozart), New York. Vydáno: reedice 2006. TT: 53:04. ADD. 1 CD IDIS 6499 (distribuce Euromusica).

Nepochybně existují za padesát let od vzniku obou projektů zajímavější nahrávky, naštěstí i zcela odlišné. Ovšem když si je poslechnete, tak kupodivu zjistíte, že odhlédneme-li od tak zvaných autentických provedení, tak jsou stále aktuální - Mendelssohn dravě osobitý, Mozart i se symfonickým doprovodem křišťálově průzračný. Určitě by každý z vás mohl jmenovat několik umělců, jejichž pojetí této hudby je vám bližší. Přesto je to fascinující, protože oba hrají technicky dokonale a se samozřejmostí, nad níž se tají dech. A navíc - jedná se o doslova live nahrávky, tedy ne o ty dnešní virtuální live snímky, kdy se digitálně sestřihají dva koncerty plus generálka. Zvláště u Heifetze je to něco, co asi nelze rozumem pochopit. Bezchybná nahrávka realizovaná za možná nejkratší dobu v nahrávání Mendelssohna (kolem 24 minut). Kolik houslistů by to na této úrovni dokázalo?! Škoda, že Istituto Discografico Italiano tak šetřilo na bookletu včetně neuvedení přesné lokace nahrávek, čísla původního masteru a vlastníka autorských práv.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.