středa, 22. květen 2002

Felix Mendelssohn - Bartholdy: Smyčcové kvartety č. 12 a 13 / Smyčcové kvartety op. 44 č. 1-3

Napsal(a) 

booklet booklet
Talichovo kvarteto "druhé generace" (ve složení Jan Talich ml. - 1. housle, Petr Maceček - 2. housle, Vladimír Bukač - viola, Petr Prause - violoncello) natočilo v posledních dvou letech pro firmu Calliope na dvou discích pět smyčcových kvartetů Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Pánové Maceček a Bukač přišli sice spoluprací s francouzskou firmou o háčky ve svých jménech, získali však napojením na francouzské producenty a distributory širší pole působnosti. Nové snímky působí pěkně už tím, co se některé firmy stále ještě učí: vkusným designem titulní strany (marně jsem však hledala informaci, odkud jsou obrazy rukou ve výřezu pořízeny) i stručným, leč fundovaným textem uvnitř. Projekt na natočení Mendelssohnových kvartetů znamenal kompletní seznámení se skladatelovou tvorbou pro tento ansámbl, při němž si hráči mohli důvěrně osvojit Mendelssohnův skladebný sloh a způsob jeho práce s kvartetní sazbou. Po technické stránce interpretace jsou suverénní. Bližší je jim Mendelssohnova faktura zřejmě v rychlejších větách, souhra je spolehlivá, časté staccato hrají s jistotou a rytmicky přesně, nemají problémy s imitačními úseky, žádné nebezpečné švy mezi postupným napojováním hlasů nevznikají a při poslechu běží hlas jakoby na jednom nástroji. Jejich projev je však až příliš přesný a v některých místech působí téměř neosobně. Nejpatrnější je to pochopitelně v pomalých větách, které by chtěly zpívat, ovšem ne za cenu klouzání tónu, jako je tomu například (snad nejmarkantněji) v Andante Kvartetu op. 44 č. 2 . Nerespektování repetic ovšem asi neospra- vedlní ani poukaz k časové tísni na jednom disku.

Vydavatel: Classic

Stopáž: 52:36

Nahráli: Talichovo kvarteto

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.