sobota, 22. leden 2011

Eva Garajová - My songs

Napsal(a) 

Eva Garajová - My songs Eva Garajová - My songs

Eva Garajová – mezzosoprán, Marián Lapšanský – klavír. Text: A, Č. Nahráno: 5, 6/2010, Lichtenštejnský palác, Praha. Vydáno: 2010. TT: 67:59. DDD. 1 CD ArcoDiva UP 0128-2 131.

Dnešní posluchač vyžaduje při interpretaci písní (a především těch, které čerpají ze studnice folkloru) prostý, nekomplikovaný, od všech operních manýr oproštěný, ale na druhé straně také technicky dokonalý projev. Klasický zpěvák se samozřejmě snaží posluchači vyhovět, čímž dochází v prvním případě k uspokojení posluchačových přání (většině se asi pod touto kategorií vybaví Magdalena Kožená, jejíž hlasové i „vypravěčské“ dispozice jsou k interpretaci písní ideální) a v případě druhém k mírné nespokojenosti. Eva Garajová patří dle mého soudu spíše ke druhé skupině. Pochvala jí patří za dramaturgii nahrávky, na kterou vybrala nepříliš často prováděné písně Jaroslava Křičky, Bohuslava Martinů a Bély Bartóka, přičemž v úvodu zazní všem dobře známé Cigánské melodie, op. 55 Antonína Dvořáka. Garajová disponuje velkým hlasem s příjemnou barvou ve střední a zejména nižší poloze, kde se obejde bez umělého zatmavování tónu. Na celé nahrávce si ale vystačí s minimální výrazovou škálou, jako by klouzala pouze po povrchu textů a nabízených citových odstínů, jakoby se nedokázala ponořit do vnitřního světa písní. Nechci planě polemizovat o zpěvaččině práci s textem a se vším, co text skrývá, ale k posluchači příliš emocí nedocestuje. Naopak na něj útočí časté nepříjemně zatěžkané glissandové nasazení tónu nebo někdy až rušivé rubato, které na určitých místech snižuje napětí písní. Avšak výběr skladeb v mých očích zčásti smazává interpretační nedostatky. V nádherném Křičkově cyklu Severní noci, op. 14 , do kterého skladatel vtělil jakousi uzemňující hloubku a posvátnou úctu k přírodě, dostává sólistka větší prostor k uplatnění svého mezzosopránu v tmavé spodní poloze. Jedinečné Dvě písně, H. 213 Bohuslava Martinů a Pět písní, op. 16 Bély Bartóka překypují různými odstíny melancholie a nahrávku uzavírají opět Bartókovy zemitě energické Dedinské scény. Anglický název nahrávky je poněkud nelogický vzhledem k tomu, že v bookletu jsou texty uvedeny pouze v originálním jazyce, tedy v češtině, ve slovenštině a Pět písní dokonce v maďarštině. Pokud tedy neovládáte maďarský jazyk a není vám jedno, o čem Garajová zpívá, neobejdete se bez internetového překladače. V krátkém textu o zpěvačce nenaleznete také ani zmínku o tom, podle čeho písně vybírala a jaký k nim má vztah (přitom CD má v překladu název Mé písně), což pro mne bohužel nebylo příliš zřejmé ani z interpretace.

Body: 3 z 6

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se od roku 2011 učí, jak hudbu slyšet a jak o ní psát. Je editorkou webu, který právě čtete.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.