Esperanza Spalding – Chamber Music Society

Leonardo Genovese – piano, Rhodes, melodica, Esperanza Spalding – kontrabas, zpěv, Terri Lyne Carrington – bicí, Quintino Cinalli – percussion, Entcho Todorov – housle, Lois Martin – viola, David Eggar – violoncello a hosté. Nahráno: New York, 2010. Vydáno 2010. TT: 53:06. 1 CD Heads Up HUI-31810-02 (distribuce Classic).

Esperanza Spalding je prototypem jazzového umělce dneška. Kromě toho, že je mladá a pohledná, dokonce umí i zpívat a hrát! Dnešní jazzový business (pokud něco takového vůbec existuje) po takových osobnostech zoufale touží. Už předchozí deska Esperanzy naznačila, že máme co dělat s novou hvězdou jazzové scény, která bude cílit na širší publikum, než jen na pravidelné návštěvníky zakouřených bebopových doupat. Navíc Esperanza nepodléhá vábení světa smooth jazzu a ve své tvorbě nezapře čirou muzikálnost a neochotu k prvoplánovým hudebním kalkulům.

Nová nahrávka Esperanzu překvapivě posouvá do komornější polohy v doprovodu smyčců, perkusí, bubenice Terri Lyne Carrington a excelentního klavíristy Leonarda Genovese . Nemohu se už teď nezastavit u tohoto argentinského pianistického talentu. Jeho průzračný tón prozrazuje klasickou techniku, jeho neomylný rytmus zase latinskoamerický původ a jazzovou zkušenost. Piano rozeznívá do bohaté palety barev, jeho hra vyvolává optimistickou náladu a radost. Koproducent a aranžér desky Chamber Music Society Gil Goldstein, sám klavírista, musí mít nejen z jeho výkonu radost. Terri Lyne Carrington přidává moderní zvuk bicích, empatii a citlivost doprovodu. Goldstein zaranžoval nádherně komorní smyčce a sametovému hlasu i dřevitému tónu kontrabasu Esperanzy dává náležitě vyniknout.

Titul Chamber Music Society zní trochu záhadně, evokuje tajný spolek, třeba zednářskou lóži či Společenstvo Prstenu. Ve skutečnosti ovšem znamená jen poodhalení lyričtější části osobnosti Esperanzy Spalding, která se v plném temperamentu projevila předloni na jejím eponymním albu. Musím přiznat, že přes všechnu intenzitu snímku s mým hudebním vkusem lépe rezonuje album novější. Navíc hlas Esperanzy je na Chamber Music Society intonačně jistější a nádherně se pojí s doprovodnými barvami. Spaldingová si navíc sama vybrané skladby textuje, úvodní Little Fly dokonce zhudebňuje verše Williama Blakea. Kompoziční příspěvek s latino kořením Chacarera přináší i sideman Leo Genovese, brazilskou atmosféru evokuje ne příliš často hraná „jobimovka“ Inútil Paisagem v pěvecké konverzaci s vynikající Gretchen Parlato . Na autorské písničce Apple Blossom se pak k Esperanze přidává legendární Milton Nascimento .

Kariéra Esperanzy Spalding se vyvíjí opravdu slibně, ač malinko překvapivě. O svých kvalitách i šíři stylového záběru už přesvědčila, na nové desce zase nabízí prostor ke koncepčnímu sdělení. Esperanza je totiž i talentovaná skladatelka. Obloukem se tak vracíme k jejím předpokladům k úspěšnému fungování ve světě hudby. Komplexní umělecké osobnosti se v tvrdé konkurenci prosazují nejlépe a Esperanza prokazuje opravdový multitalent. Ne nadarmo jí už před časem predikoval slibnou budoucnost samotný Pat Metheny. Esperanza skvěle zní a vypadá nejen na pódiu, ale i na CD s atraktivním retro obalem. Je překvapivé, že v době totálního úpadku cédéček a jiných non-virtuálních médií si vydavatel dá takovou práci s designem a produkcí vůbec. Naštěstí pro nás si dali důkladnou práci s hudebním obsahem i samotní umělci.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: