pátek, 24. září 2010

Ernest Bloch - From Jewish Life, Nigun, Meditation Hebraique, Voice in the Wilderness, Visions and Prophecies, Suite No. 3

Napsal(a) 

Ernest Bloch - From Jewish Life, Nigun, Meditation Hebraique, Voice in the Wilderness, Visions and Prophecies, Suite No. 3 Ernest Bloch - From Jewish Life, Nigun, Meditation Hebraique, Voice in the Wilderness, Visions and Prophecies, Suite No. 3

Michal Kaňka – violoncello, Miguel Borges Coelho – klavír. Produkce: Jan Lžičař. Text: A, N, F. Nahráno: 11. 2., 27. – 28. 3. 2010 Praha. Vydáno: 2010. TT: 73:08. DSD. 1 CD Praga Digitals PRD/DSD 250271 (distribuce Classic).

Ernest Bloch byl sám vyškolený houslista (žák Eugèna Ysaÿe), řadu skladeb však věnoval violoncellu a také jeho nejznámější skladba Schelomo je pro violoncello a orchestr. Bloch si vypracoval osobitý styl, v němž spojil židovské inspirace s prvky evropské hudby své současnosti (zpočátku francouzského impresionismu, později i dodekafonie). Především v jeho skladbách, určených smyčcům, je však onen první, židovský vliv v převaze a propůjčuje jim zvláštní exotické kouzlo. Michal Kaňka a portugalský klavírista Miguel Borges Coelho zvolili výběr z Blochových komorních děl, v nichž jsou židovské prvky silně patrné. Zcela zřetelné jsou ve suitě Ze židovského života pro violoncello a klavír s částmi Modlitba , ProsbaŽidovská píseň , v Nigun (improvizovaná melodie) a Hebrejské meditaci . Jiného druhu je symfonická báseň s obligátním violoncellem Hlasy pouště (název pochází od Blochova přítele); označení symfonická báseň je tu použito pro komorní skladbu, ve skutečnosti se jedná o řadu meditací, dialog mezi klavírem a violoncellem, při němž si oba nástroje vyměňují myšlenky. Jen klavíru je určena formálně podobně stavěná jednovětá skladba o pěti dílech Vize a proroctví . Snímek uzavírá Suita pro sólové violoncello č. 3 , komponovaná podle vzoru Bachových suit. Oba interpreti jsou výtečně sehraní, sytý, krásně tvořený tón Kaňkova violoncella je citlivě doprovázen, sólový projev klavíristy je technicky suverénní. Podstatné je, že se oba interpreti vyvarovali jakékoli přemrštěnosti ve výrazu, ke které někteří hudebníci v podobném repertoáru tíhnou ve snaze napodobit nenapodobitelný styl autentické židovské hudby.

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.