úterý, 11. srpen 2009

Erkki-Sven Tüür - Oxymoron

Napsal(a) 

Erkki-Sven Tüür - Oxymoron Erkki-Sven Tüür - Oxymoron

Vox Clamantis, NYYD Ensemble, Pedro Carneiro - marimba, Leho Karin - violoncello, Marrit Gerretz-Traksmann - klavír, Estonian National Symphony Orchestra, Olari Elts. Produkce: Eesti Radio, Manfred Eicher. Text: A, N. Nahráno: 3/2003, Estonia Concert Hall, Tallinn (Ardor), 6/2006 Estonia Concert Hall a Issanda Muutmise church, Tallin (Salve Regina, Oxymoron, Dedication). Vydáno: 2007. TT: 58:32. DDD. 1 CD ECM Records ECM 1919 (distribuce 2HP Production).

Estonský skladatel Erkki-Sven Tüür (1959) není ve vydavatelsví ECM žádným nováčkem. V průběhu minulých let mu vyšly tři nahrávky: Crystallisatio (1995), Flux (1998) a Exodus (2002). Nejnovější CD nazvané Oxymoron je čtvrtou profilovou nahrávkou v pořadí. Uvádí čtyři skladby z let 1990-2005. Díky tomu můžeme sledovat skladatelův časový a stylový umělecký vývoj.

Album otevírá nejmladší a nejkratší skladba Salve Regina z roku 2005 pro mužský sbor a orchestr. Ve své formě spojuje klasický gregoriánský chorál (v interpretaci výborného mužského souboru Vox Clamantis ) se soudobým hudebním výrazivem (komorní orchestr NYYD Ensemble ). Krásné, rovné mužské hlasy kontrastují s orchestrem a výrazným bubínkem, který jako by komentoval každou ze strof latinského textu a vracel nás zpět z nebeských výšin.

Druhým v pořadí je třívětý koncert pro marimbu a orchestr Ardor (2001/02) v interpretaci portugalského virtuosa Pedra Carneira (z jehož podnětu byla skladba pro Gulbenkianovu nadaci napsána) a Estonského národního symfonického orchestru . Marimba zaznívá ve všech svých krásných barevných rejstřících v celém rozsahu. Jak sám Tüür říká, dílo "představuje hledání nového, harmonicky bohatšího jazyka a je přechodnou skladbou ke stylu, jakým se vyjadřuji nyní." Marimba je řídící silou, která nakazí orchestr k podobným rytmickým výbuchům v obou krajních větách, zatímco prostřední věta vede ke ztišení, statické zvučnosti, nenápadnému, neklidnému chvění. Mystická, tajemná, zdá se, že ústřední je zde orchestr a marimba do toho "pouze" virtuozně cvrliká. Evokuje pocit, jako bychom nahlíželi překrásně vybroušený drahokam a snažili se pod různými úhly vidět jeho vnitřní krásu.

Následující Dedication pro violoncello a klavír z roku 1990 je nejstarší, nejniternější a podle mého názoru nejzdařilejší skladbou disku. Je věnována Kuldaru Sinkovi - významné postavě estonské avantgardy 60. let. Až "elektricky" ostré zvuky strun klavíru se střihově střídají s romantickými motivy. I tato skladba (podobně jako druhá věta marimbového koncertu) působí velmi vizuálně (vizuální dojem z hudby je ostatně charakteristický pro tvorbu Erkki-Sven Tüüra); jako bychom se ocitli v zimní krajině, kterou vidíme skrze ledové okno, barvy a kontury jsou jasné, přesné, přitom vzdálené, právě proto nedosažitelné a o to krásnější, ve své zdánlivé chladnosti a šedivých barvách dávají vyniknout dalším konturám (přesně v duchu fotografie na titulní straně disku). Hudební obrazy spojené v sedmiminutový film.

Nahrávku uzavírá co do obsazení nejrozsáhlejší titulní skladba Oxymoron pro velký orchestr napsaná v roce 2003 na objednávku festivalu v rakouském Schwazu. Název znamená cosi jako neslučitelné termíny v souladu. Je prvním dílem založeným na principu "vektorového psaní", v jehož duchu se nesou současné Tüürovy opusy. Typické je stálé střídání vertikál a lineár: někdy je melodická sekvence dána postupem jednotlivých akordů, jindy je naopak harmonický výsledek určen převažující melodickou linkou, přičemž jsou oba parametry ustanoveny skrytým společným faktorem. Skladba je koncipována s architektonickou přesností, její "citovost" je střežena přísným intelektem. Ozvláštňujícím prvkem je klasická bicí souprava a jazzové inspirace.

Hudební jazyk Erkki-Sven Tüüra lze těžko definovat, neboť se neustále vyvíjí. Je plný skrytých významů, kontrastů a živého rytmu, založený na přísné logice, intelektu a širokém spektru zvuků. Kombinuje perfektní technické znalosti s emocionální a intelektuální silou. Jde mu o jednotu protikladů, náhled věcí z různých stran na poli atonality i tonality, pravidelných a nepravidelných rytmů, meditace a živelné rytmiky. Není to jednoduchá hudba, ale stojí za to jí věnovat plnou pozornost.

Na úspěchu nahrávky se kromě výše zmíněných sólistů podílel estonský dirigent Olari Elts (1971), který oba orchestry a sbor vedl naprosto citlivě, se smyslem pro vnitřní logiku a soudržnost skladeb. NYYD Ensemble i Estonský národní symfonický orchestr odvedli vynikající, velmi soustředěnou práci. ECM jako obvykle vydalo kvalitní a zajímavý disk.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.