pátek, 31. leden 2003

Eliza Carthy: Anglicana

Napsal(a) 

booklet booklet
Pochází z vážené tradicionalistické rodiny, které se v Anglii přezdívá Svatá. Otec, zpěvák a proklatě dobrý kytarista Martin Carthy, představuje živoucí folkovou legendu; zakládal kapely Steeley Span a Albion Band, leccos naučil Boba Dylana a královna mu k šedesátinám připnula na hruď Řád britského impéria. Matka Norma Waterson celý život prozpívala ve slavných The Watersons a své vlastní, nadšeně přijaté album vydala až v osmapadesáti letech. Spolu s dcerou vystupují rodiče od poloviny 90. let pod hlavičkou Waterson: Carthy a vydávají alba ostrovních tradičních písní, nad kterými se srdce tetelí. Eliza má neobyčejný hlas, na housle hraje jako málokdo a neustále tvrdí, že "tradiční muzikou je potřeba pořádně zatřást". Potkáte-li ji na ulici, přijde vám jako punkerka - miluje šílené přelivy, piercing a šokující oblečení - posloucháte-li její desky, natotata však víte, že máte co do činění s neobyčejným muzikantským zjevením. Pravděpodobně největší současnou hvězdou anglické tradiční hudby.

"Prosazuji anglické písně, jak jen je to možné a někdy mám pocit, že tahle hudba se stala mým posláním ," říká Eliza o svém snažení a přitom se nerozpakuje vstoupit na horkou půdu taneční scény, natočit popověji zabarvené folkrockové album Angels&Cigarettes a na pódiu řádit s kurdským harfeníkem Tara Jaffem, sarajevským zpěvákem, polskými Cikány či ugandskými bubeníky. Vždy je naprosto svá - "nejsem experimentální umělec, já jsem pouze umělec a netoužím být jakkoliv zaškatulkovaná ".

Tráví hodně času v archivech, hnána touhou objevit další a další lidovky či zapomenuté autory; dát jim novou podobu, zfouknout z nich prach a zpřístupnit je současnosti. V hluboké úctě a neomylností kam šlápnout. Umí se do nich jako neposedný skřítek zavrtat, přisvítit do skulinek, kterých si před ní nikdo nevšiml; probudit v nich svým emotivním hlasem a houslemi veškerou melodickou krásu. Má i autorský dar, nicméně na Anglicana je zastoupena pouze jednou skladbou: na Dr McMBE (rozuměj Řád britského impéria) si zahouslila vedle tátovy kytary.

Obklopila se tu muzikantskými vrstevníky, těmi nejlepšími ze své generace, s nimiž spolupracuje už dlouhá léta: basistou Barnaby Strandlingem, houslistou Benem Ivitskym, nepostradatelnými hráči na melodeon Johnem Spiersem, Martinem Greenem a Timem van Eykenem aj. Žádní do sebe zahledění akademici, ale kluci, kteří si s Elizou na pódiu přihýbají z pivních lahví a poskakují na židlích jako diví. Na Anglicana těm písním pak společně dodávají šťávu a kouzelně barevné aranže - úvodní Worcester City z roku 1908 například vyloženě bigbítovou. Willo Tree zase dokázali obléknout do hávu staré hornické dechovky, jakéhosi anglického blues s doprovodným vokálem Mary MacMaster od The Poozies. V Little Gypsy Girl ji ducha potulných Cikánů pomáhají vyvolávat hlasy matky a sestřenice Marii. Eliza dokáže excelovat ale i sama: osmiminutová balada In London So Fair rozezvučená pouze klavírem je její poctou milované irské zpěvačce Mary Ann Carolan. Nikdo se proto nemůže divit, že Anglicana patří mezi žhavé kandidáty na nahrávku roku 2002. S jedinou vadou na kráse - nejvýznamnější na folk a tradici zaměřené anglické vydavatelství Topic se zatím s českými dovozci k naší smůle míjí.

Vydavatel: Topic

Stopáž: 54:31

Nahráli: Eliza Carthy, John Spiers, Martin Green, Dan Quinn, Will Duke, Jon Boden, Barnaby Strandling, Donald Hay, Ben Ivitsky, Norma Waterson, Maria Gilhooley, Mary MacMaster, Heather MacLeod, Tim van Eyken, Tom Salter, Martin Carthy, Greg Ivitsky, Doug Duncan

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.