Edward Hagerup Grieg – Z doby Holbergovy. Suita ve starém stylu op. 40, Dvě elegické melodie op. 34, Dvě melodie op. 53, Dvě severské písně op. 63, Dva lyrické kusy op. 68

Bergen Philharmonic Orchestra, Ole Kristian Ruud. Produkce: Robert Suff. Text: A, N, F, norsky. Nahráno: 6/2004, Grieg Hall, Bergen, Norsko. Vydáno: 2005. TT: 59:15. DSD. 1 SACD BIS 1491 (distribuce Euromusica). Alternativa: Orpheus Chamber Orchestra (Z doby Holbergovy op. 40, Dvě elegické melodie op. 34), Deutsche Grammophon, D 134802.

Švédská firma BIS se systematicky věnuje vydávání děl skladatelů evropského severu, přičemž dává příležitost mnoha vynikajícím, ale často nepříliš známým interpretům severských zemí. Nahrávka kompletního díla pro smyčcový orchestr Edvarda Griega (1843?-?1907) je v katalogu této firmy již druhou – první pořídil roku 1993 Terje Tonnesen s Norským komorním orchestrem. Jejím hlavním lákadlem je velký Griegův „hit“, jedna z nejpozoruhodnějších skladeb 19. století pro smyčcový orchestr – suita Z doby Holbergovy (Fra Holbergs tid) op. 40 , napsaná roku 1884 k dvousetletému výročí narození „Moliera severu“, dramatika Ludviga Holberga pocházejícího stejně jako Grieg z norského Bergenu. Dvacetiminutová suita je doplněna Griegovými úpravami vlastních klavírních skladeb a písní pro smyčcový orchestr, v jednom případě navíc s hobojem a lesním rohem (Večer v horách op. 68 č. I. ). Jsou to drobnější skladby převážně lyrického charakteru v pomalém tempu překypující osobitou griegovskou melodikou okořeněnou svérázným norským folklórem. I přes jejich nesporný půvab jsou však nutně zastíněny geniální a efektní holbergovskou suitou, která bývá nejčastěji kombinována s Griegovými suitami z Peera Gynta nebo Serenádou C dur P. I. Čajkovského. Výhodou dramaturgie firmy BIS je však možnost poznat vcelku jednu oblast Griegova díla a jeho způsob práce se smyčcovým orchestrem. Tak je zaměřen i pečlivě zpracovaný booklet, přinášející kromě informací o jednotlivých skladbách a interpretech i stručnou sondu do Griegovy instrumentace.

Bergenský filharmonický orchestr byl založen již roku 1765 a patří k nejstarším orchestrům světa. V letech 1880?-?1882 byl jeho uměleckým vedoucím sám Grieg a i ve 20. století zde působilo mnoho slavných dirigentů. Nahrávka Griegova díla pro smyčcový orchestr s dirigentem Ole Kristianem Ruudem řadí bergenský orchestr k předním světovým tělesům. Jejím hlavním rysem je celková svěžest interpretace, která ani v pomalých lyrických částech neupadá do laciného pseudoromantického sentimentu a rozvleklosti, ke kterému by některé lyrické kusy mohly svádět (jak se často stává). I přes poměrně velké obsazení a hutný zvuk dosahují Bergenští filharmonikové mimořádné plasticity zvuku i čitelnosti frázování. V tomto ohledu je předčí snad jen snímek proslulého Orpheus Chamber Orchestra, který ovšem hraje v menším obsazení a pracuje na bázi komorního ansámblu. Zatímco vycizelovaná hra amerického souboru prezentuje Griegovo dílo spíše jako komorní hudbu, je bergenská nahrávka cítěna více orchestrálně. Výhodou tohoto pojetí jsou větší dynamické kontrasty i celkově monumentálnější vyznění. Obě interpretace – Orpheus Chamber Orchestra i Bergen Philharmonic Orchestra – patří ke špičce a je spíše věcí vkusu, které dát přednost.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: