úterý, 16. prosinec 2008

Edvard Grieg - Písně

Napsal(a) 

Edvard Grieg - Písně Edvard Grieg - Písně

Anne Sofie von Otter - mezzosoprán, Bengt Forsberg - klavír. Produkce: Pal Christian Moe. Text: A, N, F. Nahráno: březen 1992, Kgl. Musikaliska Akademiens stora sal, Stockholm. Vydáno: 2006. TT: 67:32. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6326 (Universal Music).

Anne Sofie von Otter si získala nové přátele koncertního zpěvu již svými nahrávkami písní švédských skladatelů, před dvěma roky je objevila i pro návštěvníky festivalu Pražské jaro, a nyní přichází s další severskou hudební lyrikou. V Griegově tvorbě zaujímá píseň podobné místo jako v tvorbě Schumannově, i u něj byla prvotním impulsem k výběru textů a k jejich zhudebnění láska. Mezi básníky se objevují dánský pohádkář Hans Christian Andersen, je tu méně známá rovina norského dramatika Henrika Ibsena, dánský básník Holger Drachman, ale také němečtí básníci Johann Wolfgang von Goethe, Henrich Heine, Ludwig Uhland a další. Vedle milostné lyriky je zde zastoupena převážně lyrika přírodní. Anne Sofie von Otter dosahuje velmi jemných výrazových nuancí; jako příklad za všechny může posloužit píseň Mote (Střetnutí ), naprosto jinou polohu prezentuje v laškovném Killingdans (Dětský taneček ). Na interpretaci má nesporný podíl citlivý, nevtíravý klavírní doprovod Bengta Forsberga . Griegova klavírní faktura je neobyčejně křehká, často tónomalebná jako například v písni Vond Dag (Smutný den ), neokázalá, a klavírista dokonale výrazově harmonuje se sólistkou. Griegovu píseň "Jeg elsker Dig " (Miluji tě ) zná snad každý; čtyřverší Hanse Christiana Andersena je jedním z nejstručnějších a nejupřímnějších vyznání lásky. Existuje v řadě úprav, bývala oblíbeným číslem tenoristů (podle údaje v bookletu existuje víc než stovka jejích nahrávek). Kdo má ještě v paměti velkooperní vášeň, s jakou ji interpretovali slavní pěvci, o to více ocení intimitu podání Anny Sofie von Otter. Texty písní jsou uvedeny v originálním jazyce a anglických překladech.

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.