pátek, 5. prosinec 2003

Edvard Grieg: Klavírní koncert a moll op. 16, Klavírní koncert c moll op. 18

Napsal(a) 

booklet booklet
Svůj Klavírní koncert a moll op. 16 komponoval Grieg roku 1868 v dánském Söllerödu a sám ho během svého života jako klavírista také několikrát provedl. Poprvé si jej však zahrál v autorově přítomnosti Franz Liszt a vyjádřil se o díle velmi pochvalně. Měl tehdy správnou vizi do budoucna, vždyť Griegův opus 16 v repertoáru současných klavíristů stále přetrvává jako jedno ze stěžejních děl, o jejichž zdolání se usiluje. Pro zkušeného pianistu Jana Simona ostatně tento koncert již nepřekonanou metu dávno nepředstavuje. Simon přistupuje k dílu s uměleckým nadhledem a "po svém". S tématy přichází do orchestrálního prostoru citlivě, a přitom se samozřejmou úhozovou jistotou. Hned v úvodní allegrové větě lze mezi sólistou a hráči v orchestru vnímat rovnováhu a vzájemný respekt. Simon i dirigent Vladimír Válek dospívají ve společném pojetí ducha romantismu, který z Griegova díla vyčnívá, k vzácné shodě. Sólista si je dobře vědom, kterým úsekům díla náleží zdůraznění a zvukové vynesení do popředí a kde příslušejí stejná práva orchestru, takže celkový výsledek působí kompaktně a uspokojivě. V kadenci první věty nabízí Simonovo "zamyšlení" posluchači prožitek agogicky rozevlátého, a přitom tak procítěného Griegova vnitřního světa, že ho téměř přenese mezi norské fjordy a ledovce. V chronologické řadě druhý Klavírní koncert c moll op. 18 komponoval Rachmaninov v letech 1900 až 1901. Sám vynikající klavírista, premiéroval dílo v původní dvouvěté i definitivní třívěté podobě. Uvážíme-li, jak náročné hmatové oříšky Rachmaninov svým následovníkům předložil, musíme ocenit zejména Simonovu práci s kantilénou, která je mnohde, zejména v polyfonních plochách, přímo obdivuhodná. Technicky vypjaté části zvládá pianista s perlivou brilancí a jako by ho nic nevyvedlo z míry. Koneckonců přesvědčuje nás pouze o tom, že je člověkem na svém místě a že si svou pozici na pomyslném hudebním Parnasu české klavírní školy právem zasluhuje.

A co mají oba koncerty v předkládané nahrávce společného? Především jasné a střízlivé pojetí, kde takříkajíc nechybí "ani nota". A za tuto věrnost notovému záznamu a uměleckou ryzost buďme vděční.

Vydavatel: Radioservis

Stopáž: 63:47

Nahráli: Jan Simon - klavír, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Vladimír Válek

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.