středa, 21. duben 2021

Dvořákovy Poetické nálady v pečlivé, velkorysé interpretaci Jeleny Baškirovové

Napsal(a) 

Žádné hudební vydavatelství, včetně domácího Supraphonu, nemá ve svém nahrávacím katalogu hned dva komerční snímky Poetických nálad op. 85 Antonína Dvořáka. Výjimkou je německé hudební vydavatelství Cavi, které ve spolupráci se spolkovými rozhlasovými stanicemi vydalo v jednom desetiletí hned dva studiové snímky Dvořákova hodinového programního cyklu klavírních skladeb z roku 1889 (B 161).

Pod novým záznamem tentokrát není podepsána klavíristka s českými kořeny, jak tomu bylo v roce 2011 v osobě Claudie Schellenbergerové, ale moskevská rodačka Jelena Baškirovová, jejíž životní a umělecké dráhy protnula profesní a osobní partnerství s Gidonem Kremerem a Danielem Barenboimem. Podle vlastních slov nalezla Baškirovová Poetické nálady zapomenuty ve svém domácím notovém archivu. Učarovaly jí hned při prvním prolistování. Než je studiově zaznamenala v legendárním berlínském studiu v Kristově kostele (Jesus-Christus-Kirche), hrála je se zaujetím několik let jednotlivě při živých vystoupeních. Na podzim 2020 spatřila světlo světa její nová nahrávka, která je dalším z mnoha důkazů rostoucího zájmu o Dvořákovo dvouruční klavírní dílo, po desetiletí upozaďované i domácími klavíristy. (Snad se brzy dočkáme i studiového snímku Leifa Ove Andsnese, jehož evropské turné s Dvořákovým cyklem násilně přerušila pandemie COVID-19, a studiové nahrávky Iva Kahánka, připravované Supraphonem v návaznosti na dvořákovský klavírní maraton festivalu Dvořákova Praha).

Tempově je snímek Jeleny Baškirovové nejrozmáchlejší z dostupných nahrávek, která svou stopáží překročila časový rámec jedné hodiny. Zatímco Radoslav Kvapil naplnil ve svých nahrávkách z let 1969 a 1992 stopáž 53 minut, Baškirovová potřebovala k rozezvučení nejdelšího sólového instrumentálního díla takřka o deset minut více. Neznamená to však, že by byla Baškirovové interpretace Dvořákových Poetických nálad zdlouhavá. Právě naopak. Velkorysé zacházení s časem umožňuje interpretce pečlivě klást jednotlivé tóny a akordy, nechat je doznívat ve ztišené dynamice a agogicky neustále ožívat jemnými rubaty. Příkladem za všechny mohou být například arpeggia ve vstupní skladbě Noční cestou a v závěrečné části Na Svaté hoře. Jednotlivé kompozice tak zvukově dýchají, i když by přece jen mohly být rytmicky a tempově kontrastnější.

Baškirovové Poetické nálady jsou tak spíše atraktivní sbírkou interpretačně vycizelovaných klavírních miniatur než cyklem programních skladeb, navzájem attacca propojených jedním agogickým obloukem. Posluchačsky jde ovšem o učiněnou delikatesu a nežít v časech genderové hyperkorektnosti a „Me Too“, napsal bych, že takto může hrát klavírního Dvořáka jen žena, klavíristka s vytříbeným vkusem. Baškirovové diskografie není bůhvíjak bohatá, prezentuje se spíše jako komorní hráčka a umělecká partnerka pěvců. Rozhodnutí vystoupit ze stínu velkých uměleckých a životních partnerů právě Dvořákovým klavírním cyklem je o to obdivuhodnější. Jsem upřímně zvědav, jak ve stínu Jeleny Baškirovové obstojí pánové Andsnes a Kahánek, budou-li jejich kreace (snad brzy) zveřejněny.


Elena Bashkirova (klavír). Text: N, A. Nahráno: 9/2019, Jesus-Christus-Kirche, Berlin-Dahlem. Vydáno: 2020. TT: 60.50. 1 CD CAvi-music 8553113

Martin Jemelka

Profesí historik hospodářských a sociálních dějin, studoval historii na Ostravské univerzitě v Ostravě (1997–2006) a v současnosti je odborným pracovníkem Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Dlouhodobé studijní pobyty v Jeně a Vídni byly věnovány výzkumu dějin koncernové společnosti Baťa, a. s., Zlín, mezi historiky je však znám především pro své dlouhodobé výzkumy českého, zvláště ostravského dělnictva a dělnických kolonií. Jedna polovina jeho srdce patří historii 19. a 20. století, druhá hudbě a hudební publicistice, v níž spojuje náklonnost k historii s posedlostí fanouška staré hudby, významných osobností taktovky a starých i nejnovějších nahrávek díla Antonína Dvořáka. Za českou operou, Dvořákovou hudbou a soubory staré hudby pravidelně vyjíždí do zahraničí. V letech 2003–2015 vynechal ve Vídni a Štýrském Hradci jen nemnoho koncertů Nikolause Harnoncourta, jehož je hlubokým obdivovatelem. Od roku 2008 spolupracuje s Českým rozhlasem Vltava při tvorbě hudebních pořadů.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.