pátek, 15. únor 2002

Duos & Trios for Flute, Violoncello and Guitar

Napsal(a) 

booklet booklet
Na tomto CD se setkáváme s tvorbou skladatelů tří generací (Granados a Nin se narodili v 60., resp. 70. letech 19. století, Maasz a Burkhard v prvním desetiletí století 20., Truhlář r. 1928). Skladby, které vznikly v rozmezí sta let, k sobě pojí nejen nástrojové obsazení - flétna a/nebo violoncello a kytara, ale i způsob, jakým se jejich autoři vyrovnávají s dědictvím minulosti. Granadosovy rané klavírní Danzas espa×olas op. 37 č. 5 , instrumentované také pro orchestr, byly v 90. letech 19. století průkopnickými skladbami čerpajícími ze španělského folklóru. Z bookletu se bohužel nedozvíme, kdo je autorem úpravy Andaluzy , která tu zaznívá v obsazení violoncello a kytara. Španělská lidová hudba byla největší inspirací i pro Joaquína Nina. Tento kubánský klavírista a velký znalec francouzských a španělských clavecinistů však začal komponovat relativně pozdě - až ve 20. letech 20. století, a tak v jeho Suite Espagnola citující nápěvy ze 16. století uslyšíme i modernější harmonické spoje. V hravém neoklasickém (přesněji spíše neobarokním) duchu se nese úvodní trio - Suite Gerharda Maasze, který vtipně a vkusně užívá barokní kompoziční techniky a typické rytmické modely. Renesanční a barokní polyfonie a církevní mody - to jsou východiska tvorby Willy Burkharda, který se důsledným rozvíjením vertikálních linií přiblížil stylu Hindemitha nebo Bartóka, o čemž svědčí i Serenade op. 71 č. 3 pro flétnu a kytaru. Závěrečné tři kompozice Jana Truhláře nezapřou skladatele-kytaristu. Tento nástroj hraje významnější roli jak vedle flétny v rozpustilé a líbezné Sonatině semplice , tak v třídílné skladbě Berner Brunnen , která nezapře vlivy seriality a dalších experimentálních technik 2. poloviny 20. století. Závěrečná Romanze per Pablo pro violoncello s doprovodem kytary má se svou vřelou melodikou spíše charakter přídavku.

V této recenzi jsem se zabývala především hudbou samotnou, neboť bude jistě pro většinu čtenářů velkou neznámou, a tak mi téměř nezbyl prostor na slova chvály pro interprety - a že si ji zaslouží! Procítěné frázování a naprosto bezvadná souhra svědčí nejen o dlouholeté spolupráci (duo kytara - flétna vzniklo roku 1990, trio v současném složení o čtyři roky později), ale především o tom, že se tu sešli tři technicky výborně disponovaní hudebníci s jedním srdcem. Posluchač tak může zapomenout, že hrají tři různé nástroje (které se k sobě mimochodem velmi dobře hodí), a vnímá pouze barevný a kompaktní proud hudby.

Stopáž: 58:19

Nahráli: Susanne Oehler - flétna, Torsten Oehler - violoncello, Karel Fleischlinger - kytara

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.