sobota, 5. březen 2011

Dmitrij Šostakovič - Sonáta pro violoncello a klavír d moll op. 40, Dvě skladby z Baletní suity č. 2, Sonáta op. 147

Napsal(a) 

Dmitrij Šostakovič - Sonáta pro violoncello a klavír d moll op. 40, Dvě skladby z Baletní suity č. 2, Sonáta op. 147 Dmitrij Šostakovič - Sonáta pro violoncello a klavír d moll op. 40, Dvě skladby z Baletní suity č. 2, Sonáta op. 147

Michal Kaňka – violoncello, Jaromír Klepáč – klavír . Text: A, N, F. Nahráno: 2. listopadu a 15. prosince 2009, Praha. Vydáno: 2010. TT: 63:59. DSD. 1 CD Harmonia Mundi – Praga digitals 250264.

Z produkce firmy Harmonia mundi-Praga Digitals přišla – po nahrávce skladeb Ernsta Blocha v interpretaci Michala Kaňky a Miguela Borgese Coelho z roku 2009 – snímek skladeb pro violoncello a klavír Dmitrije Šostakoviče, který Michal Kaňka natočil s Jaromírem Klepáčem několik měsíců předtím, v listopadu a prosinci 2009. Obsahuje Šostakovičovu cellovou sonátu , jež svým vznikem roku 1934 spadá do skladatelova avantgardního období, „ztrestaného“ po premiéře opery Lady Macbeth, dvě skladby pro violoncello a klavír, které jsou úpravou z neopusované Baletní suity č. 2 , a Šostakovičovo vůbec poslední dokončené dílo, Sonátu pro violu op. 147 , kterou ruský violoncellista Daniil Šafran upravil pro violoncello. Jak informuje Pierre E. Barbier v bookletu, nezvolil však Michal Kaňka Šafranovu úpravu, nýbrž „přes technické obtíže, které to přináší“ hraje původní zápis, určený viole, transponovaný do cellové polohy. Michal Kaňka ovládá svůj nástroj dokonale a s Jaromírem Klepáčem tvoří dvojici, v níž se jeden na druhého mohou spolehnout. Čistý tón, bezpečná intonace, plynulá kantiléna cella, rytmická jistota souhry, a v neposlední řadě i samotná dramaturgie, zahrnující ve třech dílech čtyřicet let Šostakovičovy tvorby s jejím završením v poslední větě violové sonáty, v níž na pozadí materiálu Beethovenovy Mondscheinsonate v klavíru skladatel vzdal poctu svému mistru a vzoru a zkomponoval jakýsi svůj hudební epitaf, jsou dalším velmi zdařilým titulem této edice.

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.