ArteMiss Trio: Adéla Štajnochrová – housle, Alžběta Vlčková – violoncello, Jana Holmanová – klavír, Alžběta Poláčková – soprán. Produkce: Jiří Štilec. Text A, N, Č. Nahráno: 10, 11/2004, Lichtenštejnský palác, Sál Martinů, Praha. Vydáno: 2005. TT: 63:17. 1 CD Arco Diva UP 0069-2 131 (distribuce Classic).
Dmitrij Šostakovič (1906 – 1975) se stal jedním z určujících tvůrců vývoje hudby v průběhu 20. století. Začínal velmi brzy, 1. klavírní trio napsal v 17 letech, ale v celé své tvorbě zaznamenávající nejrůznější žánry klasické hudby včetně hudby filmové a projevoval již od počátku svébytnost se silnými osobitými rysy, neobyčejnou technickou vyspělostí (sám byl vynikajícím klavíristou) a výrazovou plností svých skladeb. 1. klavírní trio z roku 1923 nese samozřejmě ještě stopy Šostakovičových obdivovaných předchůdců a učitelů, zřetelně zde nacházíme vlivy Čajkovského, ale také Skrjabina či Glazunova. Romantická dvanáctiminutová skladba je melodicky tklivá, ale i rozverná a místy i náležitě naléhavá. Interpretky vše do nejmenšího detailu pochopily a je snad možno říci, že myšlení mladého autora jim bylo určitě velmi blízké. Vše, co nacházíme v 1. klavírním triu, autor nadále mistrovsky rozvíjí a prohlubuje. (Na tom nic nemění fakt, že právě tuto skladbu dokončil skladatelův žák Boris Tiščenko.) Už Šostakovičova absolventská práce na Petrohradské konzervatoři – 1. symfonie – vzbudila při své premiéře v roce 1926 tolik zájmu a obdivu, že doslova otevřela autorovi bránu do světa. Období úspěchů i zmaru pod tíživým stalinským režimem reflektoval skladatel ve svém díle naprosto jednoznačně. Přirozeně pak nejhlubší obsah vložil do válečných skladeb, z nichž nejproslulejší je 7. symfonie Leningradská . Druhé klavírní trio z roku 1944 spadá právě do tohoto krutého času, byť v té době byl Šostakovič již spolu s dalšími umělci přesunut do válečného zázemí. Ve „velkém“ triu je ArteMiss Trio výrazné natolik koncentrovaně, že místy vyznívá interpretace až syrově a drsně, ale Šostakovič tak skladbu opravdu pojal, neboť nacistické běsnění nebralo konce. Skladba se právem řadí k jeho mistrovským dílům. V pražské premiéře na 2. ročníku Pražského jara v roce 1947 účinkoval sám autor spolu s D. Oistrachem a M. Sádlem. Dlužno říci, že mladé členky ArteMiss Tria se rozhodně tohoto mistrovského obsazení nezalekly, ale pochopily jej spíše jako výzvu pro své pojetí interpretace díla. Vokálně-instrumentální suita Sedm písní na poezii A. Bloka věnoval autor Galině Višněvské, manželce Mstislava Rostropoviče. Na premiéře v roce 1967 účinkovali spolu s nimi D. Oistrach a M. Vajnberg. Verše plné symbolismu a tragiky ozvláštňuje Šostakovičova lyrická údernost a úsporná rytmicko melodická složka. Všechny čtyři nástroje – lidský hlas, violoncello, housle a klavír – rostou z jednoho kmene a prorůstají především v klavírním partu k nejtemnějším stránkám lidského života. Určitá spojitost s Mahlerem je zde přímo vystopovatelná, ale je to Šostakovičův Mahler nebo chcete-li Mahler po více než padesáti letech. Šostakovič byl a zůstává velkým skladatelem, který spoluurčoval světový hudební vývoj. Nezaměnitelná esence jeho výraziva je ve všech jeho skladbách, v komorní hudbě se nám pak logicky jeví koncentrovanější i zjednodušeně zdůrazněná. Ne zcela běžná dramaturgie, která vybrala vždy po jedné skladbě ze všech tří zásadních autorových tvůrčích období, dává tomuto prvku vyznít naplno. ArteMiss Trio je mladé a talentované, to ostatně víme z předchozích nahrávek a mnoha koncertů i soutěží. Šostakovič souboru evidentně „sedí“, i když chvilkami je snad o něco více expresivity (například závěr druhého tria nebo píseň Bouře ), ale takový prostě Šostakovič je: jeho život byl také plný boje a citů. Mírnou připomínku bych uvedla pouze k občas nepříliš odstiňované dynamice, i když naopak jsou zde i místa niterně vyzpívaná. Technicky a především interpretačně daly členky souboru do skladeb vše. To platí nedílnou měrou i pro sopranistku Alžbětu Poláčkovou , nesnadné písně kladoucí mimořádné rozsahové i výrazové nároky přednesla se ctí.
Vydavatel: Arco Diva/Classic
Stopáž: 63:17
Body: 5 z 6
