čtvrtek, 18. duben 2002

Dmitrij Šostakovič: 24 preludií op. 34, Sonáta pro housle a klavír op. 134, Tři fantastické tance op. 5

Napsal(a) 

booklet booklet
Pokus o transkripci Šostakovičových Klavírních preludií (1933) je dost velká výzva. Rozložit jeho poměrně koncentrovanou harmonii do více instrumentálních hlasů není totéž, jako zinstrumentovat Debbusyho klavírní kusy. Zůstat věrný jeho zvláštní harmonické poetice nepředvídatelně balancující na hraně konsonance a disonance je poněkud náročnější než si osvojit mnohem jasnější harmonické idiomy různých kompozičních směrů a škol. Transkribovaná verze nahraná na tomto CD není ideální a nastoluje otázku, zda vůbec nějaká ideální být může. Akcentováním houslí jako vedoucího hlasu je klavír odkázán do doprovodné role a z původní sazby mizí ona silná koncentrovanost a pregnance klavírní sazby, která v originále posouvá krátké miniatury do takřka expresionistické roviny. Houslový part v interpretaci Ilji Gruberta přetváří obraz cyklu 24 preludií naopak do roviny se silným romantickým nádechem tupícím mnohé ze Šostakovičova jasného, mnohdy stručného až přísně strohého kompozičního jazyka. Výše řečené může být zjevné i z poslechu Houslové sonáty z roku 1968, která svou závažností, délkou i kvalitou provedení tvoří páteř celého alba. Neuslyšíme v ní zdaleka tolik intonačních nepřesností a rytmických nesouher jako v Preludiích. Sonáta je také lépe dramaticky vystavěná a velmi dobře ukazuje onu silnou polyfonickou rovinu Šostakovičova hudebního myšlení, která z Preludií díky transkripci prakticky vymizela. Po dlouhé sonátě vyznívají nakonec Tři fantastické tance jako příjemný dovětek, který uklidní a nechá v mysli doznít předchozí rozsáhlou a závažnou plochu. Tři taneční miniatury jsou navíc zahrány s velikou lehkostí ve výrazu - tak, že zanechají na konci alba relativně dobrý dojem. Když bychom si ale vše pustili ještě jednou, hned první preludium nás opět vyvede z intonačního klidu a rytmického uspokojení a rychle zjistíme, že se celé album jako celek zase tolik nepovedlo.

Vydavatel: Channel Classic / Studio Matouš

Stopáž: 74:57

Nahráli: Ilja Grubert - housle, Vladimir Tropp - klavír

Body: 2 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.