John Holloway uzavírá po čtrnácti letech své biberovské objevování snímkem Der Türken Anmarsch (deska tvoří druhý díl k předchozímu titulu Unam Ceylum). Z Biberovy sbírky Sonatae Violino solo z roku 1681 byly vybrány čtyři sonáty (Sonata I, II, V, VIII) , k nimž byly přidány další dvě z rukopisných pramenů. Vstupní Sonáta „Victori der Christen“ a moll popisuje turecký útok na Vídeň roku 1683 a v rukopise nese jméno „Schmelzer“, čímž je míněn Andreas Anton Schmelzer (otec Johanna Heinricha Schmelzera), který Biberovu skladbu (10. sonátu z Růžencových sonát ) přepracoval a spojil s uvedenými událostmi. Závěr nahrávky tvoří Sonáta D dur Georga Muffata, která byla dokončena v Praze roku 1677 a je ukázkou autorova kompozičního mistrovství. (Peter Wollny si v textu precizního bookletu klade otázku, jak se to Muffatovi mohlo již ve čtyřiadvaceti letech podařit.)
Holloway, prorostlý Biberovým dílem, brilantně odkrývá veškeré taje této spletité, interpretačně náročné hudby. Nikde nic nešidí, s péčí dodržuje zápis a oživuje ho svým muzikantským nasazením. Skladby dýchají entuziasmem, sálají energií a velice rychle si posluchače omotávají kolem prstu. Rovnocennými partnery jsou Hollowayovi oba skvělí continuoví hráči Aloysia Assenbaum a Lars Ulrik Mortensen .
Snímek, který zakončuje Hollowayovu etapu zkoumání houslové literatury 17. století (v bookletu je vyřčen příslib pokračování směrem k 18. století, konkrétně v díle Francesca Marii Veraciniho), neboť krátce po dokončení snímku zemřela interpretovi po dlouhé nemoci manželka Aloysia Assenbaum. Tím nabývá deska další, možná podstatnější rozměr.
Vydavatel: ECM New Series/2HP Production
Stopáž: 62:52
Body: 5 z 6
