čtvrtek, 22. srpen 2002

Dagmar Pecková: Arias - Carmen - Mozart, Rossini, Mascagni, Leoncavallo, Čajkovskij, Smetana, Bizet

Napsal(a) 

booklet booklet
Záznamy koncertů jsou vždycky ošidné, protože se na nich dá opravit nebo vylepšit jen málo. Z tohoto hlediska dopadl záznam benefičního koncertu ve prospěch Nadace Vize 97 Dagmar a Václava Havlových velmi dobře. Dagmar Pecková opět zářila, mužské pěvecké hvězdy zpívaly na hranici svých možností a orchestr s dirigentem se bez problémů zhostily doprovodu i svých sólových výstupů (Mozart: předehra k Figarově svatbě , Rossini: předehra k Italce v Alžíru ). Přesto záznam koncertu není kvalitativně jednolitý. Jednoznačným vrcholem je sugestivně expresivní interpretace árie Santuzzy ze Sedláka kavalíra . Pecková zde předvedla další rozměr své umělecké osobnosti. Takovýmto provedením může směle konkurovat nejznámějším Santuzzám ve světě. Druhým vrcholem, v tomto případě očekávaným, je závěrečný blok z Carmen , zvláště pak sólová Habanera a duet s Donem José z finále 3. dějství - C'est toi! C'est moi! . Diskutabilnější výkon předvedl Valentin Prolat ve známé květinové árii La fleur que tu m'avais jetée . Zde jsou slyšet určité limity jeho jinak velmi příjemného lyrického tenoru. Totéž lze konstatovat i v případě árie Lenského z Evžena Oněgina . Oba barytonisté podali na naše poměry výborné výkony (Mozart, Čajkovskij, Leoncavallo) a jejich výstupy vás uspokojí, ale doporučuji nepouštět se do srovnání se nejlepšími zahraničními nahrávkami, neboť pak byste museli svůj dojem korigovat. Samozřejmě spolehlivou kvalitou a tradiční jistotou je interpretace árie Tausendmarka z Braniborů v Čechách Ivanem Kusnjerem . V českých poměrech nadstandardní úroveň je výtvarná úroveň bookletu. Zdůrazňovat posluchačům live záznam tím, že každá árie skončí potleskem bylo zbytečné a není to ve světové produkci běžné. Alespoň pro mě to bylo pokaždé nepříjemné vyrušení z jinak příjemného poslechu. Myslím, že by aplaus stačil pouze na konci.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 69:48

Nahráli: Dagmar Pecková - mezzosoprán, Roman Janál - baryton, Ivan Kusnjer - baryton, Valentin Prolat - tenor, Pražská komorní filharmonie, Jiří Bělohlávek - dirigent

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.