Clarinet Factory – Out of Home

Clarinet Factory (Jindřich Pavliš, Luděk Boura, Vojtěch Nýdl, Petr „Pepino“ Valášek). Alan Vitouš – perkuse. Lenka Dusilová – zpěv. Epoque Quartet. Produkce: Matouš Vlčinský. Nahráno: Studio Eyelessound, Žamberk, 7/2009 a Studio SONO Records, Unhošť, 2 – 4/2010. Vydáno: 2010. DDD. Text: Č, A. 1 CD Supraphon, SU 4023-2.

Soubor Clarinet Factory je praktickým svědectvím o poměru vitálních sil na současné hudební scéně napříč žánry hudby artificiální i non-artificiální. Začínal pod názvem České klarinetové kvarteto, což je sice klasicky seriózní, ale na druhé straně také nicneříkající. „Nechceme být jen interprety a klarinetisty,“ uvádí člen souboru Jindřich Pavliš na www.clarinet-factory.cz . „V klasice nebo jazzu jsme interprety, v improvizacích a nových mezižánrových projektech i tvůrci. Dříve jsme hráli na klarinety a aranžovali, teď víc improvizujeme, komponujeme, hrajeme i na jiné nástroje a zpíváme. Chceme být souborem, který má co sdělit. Ne muzeem!“ Pro svou nahrávku Out of Home – název festivalu ve prospěch dětí a mládeže z dětských domovů, v rámci jehož 4. ročníku Clarinet Factory letos 23. května své nové CD představila na koncertě v pražském divadle Archa – kvarteto přizvalo ještě perkusionistu Alana Vitouše , zpěvačku Lenku DusilovouEpoque Quartet a vysílá do světa škatulkově nezařaditelný titul z rodu (například) projektů Polychoralum Ondřeje Adámka nebo Earth Dua Goelan. Všech 13 skladeb pochází z vlastní dílny – jako autoři jsou uváděni všichni čtyři členové souboru společně (až na dvě výjimky) s Alanem Vitoušem . Tím je dán zvukový charakter hudby – vedle klasických nástrojů a specifických bicích ještě také výrazný podíl různě morfovaného zvuku. Výrazem má hudba hodně blízko k jazzu, ale nikdy to není úplně čistý jazz – někdy převáží minimal, někdy folkrock, většinou se ale jedná o struktury s nějakým repetitivním základem, nad nímž si klasicky vzdělaní a nesmírně kreativní hudebníci „užívají“ nejrůznějších možností svého nástroje v improvizacích včetně experimentů. Členové kvarteta ovládají i další nástroje, takže ve skladbách znějí různé flétny, klavír, baskytara, o vokály se s Lenkou Dusilovou dělí Vojtěch Nýdl . Zpívané tracky titul hodně vzdalují od takzvané vážné hudby, instrumentální – včetně alternativně zakomponovaného hlasu – jej tam jakžtakž drží, což tvůrcům nahrávky bezpochyby na srdci neleží – a je to tak dobře – ale zajímat to určitě bude posluchače. Osobně mi ani jeden track nepřipadá za hranicemi toho, kam jsem ochotna za novou hudbou jít – to jest prvoplánově prostinký, fyziologicky trýznivý nebo zbůhdarma „originální“ – naopak, oceňuji možnost při opakovaném poslechu nalézat a vychutnávat detaily. Nahrávka je pojednána pěkně prostorově (stereo). Na své cestě „out of home“ vyrazila Clarinet Factory hodně daleko, ale svých kořenů se nezříká: nabízí hudbu mnohotvárnou, nevšední, výrazově hlubokou i hravou a jištěnou samozřejmým muzikantským řemeslem.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: