úterý, 11. prosinec 2007

Clara Haskil - Salzburger Festspiele 1957 (Mozart, Beethoven, Schubert)

Napsal(a) 

Clara Haskil - Salzburger Festspiele 1957 (Mozart, Beethoven, Schubert) Clara Haskil - Salzburger Festspiele 1957 (Mozart, Beethoven, Schubert)

Clara Haskil - klavír. Produkce: Gottfried Kraus. Text: A, N. Nahráno: live, 8. 8. 1957, Mozarteum, Salzburg. Vydáno: 2006. TT: 67:38. ADD, digitally remastered. 1 CD Orfeo C 706061 B (distribuce Classic).

Clara Haskil zaujímá mezi slavnými klavíristy 20. století velmi zvláštní postavení. Narodila se v roce 1895, její mimořádný talent se projevil už v dětském věku, ale vážné dlouhodobé onemocnění v letech 1914?--?1918, útěk před nacisty v roce 1941 a další těžká choroba v roce 1942 byly příčinou, že její koncertní dráha začala až roku 1949. Na uměleckou kariéru jí zbývalo necelých deset let, neboť další zdravotní potíže v roce 1958 ji přinutily omezit koncertní činnost na minimum. V letech 1949-1958 vystupovala Clara Haskil na nejvýznamnějších pódiích, v letech 1950-1957 byla mimo jiné pravidelným hostem Salcburského festivalu. Předložené CD nám nabízí živý záznam jejího posledního festivalového recitálu z 8. srpna 1957. Zahájila ho působivým provedením Mozartovy Sonáty C dur KV 330 . Tón klavíru Clary Haskil má nenapodobitelnou barvu, je krásně znělý a velmi konkrétní, což ve spojení s vynikající prstovou technikou propůjčuje Mozartově hudbě jedinečnou perlivost a jiskřivost. Přestože je Clara Haskil ceněná především jako mozartovský interpret, daleko více se mi v jejím podání líbí Beethovenova Sonáta Es dur op. 31/3 . Jako by teprve tady mohla Clara Haskil naplno uplatnit svůj smysl pro pevný rytmus, kterého je právě v Beethovenovi tolik zapotřebí. Také její "konkrétní" tón je Beethovenovi jen ku prospěchu. Ve všech čtyřech větách uplatňuje Clara Haskil poměrně rychlá tempa, sforzata ve Scherzu hraje dokonce s odpichem téměř jazzovým. Celá skladba je nabitá mladistvou energií a vitalitou, jakou bychom od křehké dvaašedesátileté dámy rozhodně nečekali. Schubertova Sonáta B dur D 960 nevyznívá už tak přesvědčivě. V rozměrné první větě překvapují agogické výkyvy (neustálé "rozjíždění" a "zpomalování") a zvláštní "kostrbatá" dynamika. Ještě rozpačitější dojem vyvolává volná věta, především její první část. Teprve ve Scherzu a ve finální větě jako by se Clara Haskil vrátila do světa, který je jí blízký. Svižná tempa a brilantní technika dodávají oběma větám potřebný švih a ani občasné agogické zvláštnosti v nich nepůsobí tak rušivě, jako ve větě úvodní.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.