pátek, 10. březen 2006

Cikada String Quartet: In due tempi

Napsal(a) 

Cikada String Quartet: In Due Tempi Cikada String Quartet: In Due Tempi

Cikada String Quartet: Henrik Hannisdal - housle, Odd Hannisdal - housle, Marek Konstantynowicz - viola, Morten Hannisdal - violoncello. Produkce: Manfred Eicher. Text: N, A. Nahráno: 8/2001, Sofienberg Church, Oslo. Vydáno: 2005. TT: 50:16. DDD. 1 CD ECM New Series 1799 (distribuce 2HP Production).

Nahrávka In due tempi představuje tři smyčcové kvartety skladatelů Kaiji Saariaho, Johna Cage a Bruna Maderny. Na první pohled nemají tito tři mnoho společného. Jaký byl dramaturgický záměr?

Finská skladatelka Kaija Saariaho pracuje v pařížském IRCAMu a v Paříži i žije. Není proto divu, že její jednovětá skladba nazvaná Nymphéa (1987) je napsána kromě smyčcového kvarteta také pro live electronics. Cesta k elektronické hudbě byla spletitá a skladba Nymphéa je prvním příkladem, kdy Saariaho uplatnila svou novou hudební poetiku. V kompozici pracuje s kontrasty krystalicky čistých tónů a hlučných, hrubých pasáží skrze nástrojovou techniku smyčců. Mimo to používá lidské hlasy (hráči) šeptající na mikrofon báseň Arsenije Tarkovského, umocňující polární atmosféru skladby. Báseň byla také hlavním skladatelčiným inspiračním zdrojem. Zvuk smyčcového kvarteta a live elektronics jako by k nám přicházel z prostoru za sklem nebo silnou ledovou plochou. Skladba je instrumentačně velmi zajímavá a technicky náročná. Hudba v sobě vzácně pro tento druh hudby spojuje přesně určenou hudební strukturu s volnou imaginací, citlivostí a neohraničenou fantazií.

Uprostřed nahrávky stojí čtyřvětý String Quartet in Four Parts (1949/50) Johna Cage. Hudba se točí kolem mála ohraničených vzorců a vystačí si pouze s několika notami a spoustou ticha. Zcela v duchu Cageovy filozofie, že úkolem skladatele je omezit vliv vlastního subjektu a pokud možno prezentovat zvuky takové, jaké jsou. Čtyři věty představují čtyři roční doby. Kvartet je svěží, i dnes moderní, jednoduchý a nechybí mu vtip. A právě proto, že se v něm zdánlivě nic neděje, je pro hráče tvrdým oříškem.

Poslední - třetí skladba na CD je dílem Itala Bruna Maderny. Ten patří spolu s Pierrem Boulezem k darmstadtskému okruhu. Quartetto per archi in due tempi (1955) je věnováno Lucianu Beriovi, který na oplátku Madernovi věnoval o rok později svůj kvartet. Skladba je čistě seriální. Celý materiál vychází z permutace základní řady, která definuje jak výšky, tak délky. Druhá věta zpětně prostřednictvím variací zpracovává větu první. Hudební nápady střídají násilné ataky s lyrickými pasážemi. Maderna se extrémů nebál, což je patrné právě v této skladbě, jednom z prvních ryze seriálních kvartetů vůbec.

Škoda, že v bookletu nestojí nic o Cikada String Quartetu . Jejich výborná, soustředěná, technicky dokonalá a "dobově poučená" interpretace těchto náročných skladeb by si zasloužila, aby se posluchač dozvěděl více o souboru samém. Norské kvarteto se věnuje interpretaci soudobé hudby a patří v tomto oboru k nejlepším, což dokazuje i tato nahrávka.

Dramaturgický záměr: Cage s Madernou spojuje nejen doba vzniku jejich skladeb, ale i fakt, že Maderna byl ve svých pozdních dílech inspirován Cageovou technikou neurčitosti. Cageův kvartet vznikl v Paříži, kde žije Kaja Saariaho. Její hudba (pro mě na CD nejzajímavější) v sobě spojuje to nejlepší z hudební poetiky obou pánů. Cageův spirituální a jednoduchý svět s Madernovou komplexitou, racionalitou a logikou.

Vydavatel: ECM New Series/2HP Production

Stopáž: 50:16

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.