čtvrtek, 11. září 2014

Chvála krumlovského letního potýkání s hudbou I.

Napsal(a) 

Shiran Wang, Škampovo kvarteto

Foto MHF Český Krumlov Foto MHF Český Krumlov

Škampovci zaujali na letošním Mezinárodním hudebním festivalu v Českém Krumlově měkkým, hebkým, i dostatečně vřelým tónem – ne však přes míru, obvyklou u jiných českých souborů. Tyto zvukové kvality byly ještě umocněny akustikou Maškarního sálu, jež dává dostatečně vyniknout detailu, a to i pro posluchače v zadních řadách. Tato základní zvuková chrakteristika velmi svědčila úvodní Sukově Meditaci na staročeský chorál, provedené v cudně zdrženlivém výraze, ale umocnila i muzikantsky nervní provedení Dvořákova Klavírního kvintetu A dur, op. 81. V něm se představila mladá čínská pianistka Shiran Wang, jejíž mezinárodní renomé počíná nabírat v posledních letech strmý kurz. I v tomto svém bohužel až příliš stručném vystoupení osvědčila nejen vzácný smysl pro ztišený komorní projev, ale i specifické porozumění pro Dvořákův slovanský jazyk. Ve Smetanově Kvartetu d moll přišli Škampovci s pozoruhodně osobitým čtením. V tomto do budoucnosti ukazujícím díle Smetanova pozdního období, vlastně posledním, v němž jeho tvůrčí duch promlouvá ještě integrovaným jazykem, byly silně akcentovány jisté psychotické rysy, drásající výkřiky jednotlivých nástrojů, jež se draly z celkového pléna s neobyčejnou sugestivní naléhavostí. Polkové rubato v podání obou houslistek mne nechávalo, přiznám se, zprvu trochu na rozpacích svou ženskou krotkostí, ale postupně jsem tomuto klidnějšímu pojetí přicházel na chuť. Rozhodně pozoruhodné provedení, byť závěr vyzněl trochu do ztracena, ale to je především problém kompozice samé, v níž již ke konci Smetanovi docházely síly pro závěrečné vzepětí. Výbornou, i trochu překvapivou tečkou večera se stal Smyčcový kvartet Pavla Fischera (1965), kompozice vynikající přehlednou, srozumitelnou strukturou, se silným folklórním moravským základem, ale bylo možno zaslechnout i intonace podstatně jižnější, balkánské. Styl „alla zingarese“ byl zvládnut obdivuhodně.

Psáno pro: HARMONIE 9/2014

Ivan Žáček

Vystudoval hudební vědu na Karlově Universitě, věnuje se hudební a operní kritice, a divadlu vůbec. Je členem různých divadelních porot, byl dramaturgem Státní opery, sedm biblických let sloužil v Radě Národního divadla. Jako filmolog se v Národním filmovém archívu zabýval výzkumem vztahu hudby a filmu, z té doby pochází řada felliniovských studií, překladů filmologických a muzikologických textů. Působil jako režisér a autor českých dialogů či překladatel, je za ním více než jedna stovka filmů. Dnes dělí svůj čas mezi divadlo a hudbu. Kromě Harmonie píše do Divadelních novin, Hudebních rozhledů, i do časopisu Svět a divadlo. Svými texty však zamořil i Týden, Kritickou přílohu RR, Lidové noviny, MF frontu dnes, Reflex. Překládá divadelní hry, odborné studie i knihy (Harold C. Schonberg, Životy velkých skladatelů).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.