úterý, 19. únor 2002

Chris Potter: Gratitude

Napsal(a) 

booklet booklet
Uveleben pod křídly nahrávací společnosti Verve seznal Chris Potter , že by bylo záhodno vzdát hold svým virtuálním učitelům a reálným inspirátorům, největším saxofonistům jazzové historie Colemanem Hawkinsem a Lesterem Youngem počínaje a Joe Lovanem a Michaelem Breckerem konče. "Ušetřeni" nezůstali ani John Coltrane, Joe Henderson, Sonny Rollins, Wayne Shorter, Eddie Harris či Ornette Coleman. Pocty se dostalo i Charlesi Parkerovi, a to krásně kulhajícím provedením jeho oblíbených Star Eyes. Jsou zvláště vyvedené, guru by měl určitě radost!

Je jasné, že Potter v jistých fázích vstřebával výše zmíněné influence, jeho saxofonový styl je však dnes vysoce specifickým destilátem těchto ingrediencí, doplněný o nemalou dávku improvizační invence, intelektu i emocí. Rovněž kompoziční schopnost Potterovi nescházejí. Jednotlivé opusy napsal s jednotlivými inspirátory (a zároveň adresáty svého vděku) na mysli. Třeba Eurydice zachycuje podobnou atmosféru, jakou známe z uhrančivých Shorterových kompozic a provedena je pochopitelně na sopránsaxofon, přímočařejší High Noon pro Eddie Harrise je napsán na základě jeho legendárního Freedom Jazz Dance , ovšem v lichém metru.

Body and Soul na basklarinet v dialogu s vynalézavým kontrabasem Scotta Colleyho je tím nejvhodnějším projevením vděku Hawkovi, totéž platí pro veselý Sun King věnovaný rytmickému králi Newkovi . Přes svoji metrickou komplikovanost dokonale plyne.

Potterovy experimenty s metry a rytmy jsou vůbec poznávacím znamením jeho současné (i dřívější) tvorby. Tento trend jistě prohloubilo saxofonistovo angažmá v kvintetu Dava Hollanda, který se v nejrůznějších lichých metrech vyžívá. To stejné lze ale říct o Potterových spoluhráčích na albu Gratitude . Rytmika Colley - Blade a pianista Kevin Hays , jehož voicingy jsou hustší než pět let starý a cukernatý med, si s nimi pohrávají s absolutní přirozeností a nadhledem.

Leaderova hra je všechno, jenom ne nuda. Ať už sám, v duu, triu nebo s kompletní kapelou a na jakýkoliv nástroj, neomrzí a srší nápady. Závěrečné sólové provedení What's New věnované současné generaci muzikantů jen uzavírá sedmdesátiminutovou story o tom, kdo dnes v této generaci udává krok.

Vydavatel: Verve

Stopáž: 71:29

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.