neděle, 21. říjen 2012

Charles Gounod - Maître Pierre

Napsal(a) 

Charles Gounod - Maître Pierre Charles Gounod - Maître Pierre

Géori Boué – soprán, Henri Le Clezio – tenor, Michel Roux – baryton, Louis Musy – bayrton, Freda Betti – mezzosporán, Michel Cadiou – tenor, Max D’Olonne, Tony Aubin – dirigenti. Text: F, A. Nahráno: 1951, 1959. Vydáno: 2011. TT: 71:44, 79:57. DDD. 2 CD Malibran CDRG 193.

Z oper Charlese Gounoda se největší pozornosti těší Faust a Romeo a Julie, na CD v minulosti vyšla i některá jeho další jevištní díla. Nicméně poslední Gounodova opera Maître Pierre (Mistr Pierre) se svého prvního vydání na CD dočkala až vloni zásluhou labelu Malibran, jenž věnuje zvláštní pozornost francouzské hudbě a v jejím rámci navíc vyhledává rarity. K těm bezesporu patří i Mistr Pierre, který zůstal torzem. Námět s historickým pozadím je založen na konfliktu mezi láskou duchovní a smyslnou, což bylo bezesporu téma blízké skladateli, jenž sám uvažoval o kněžské dráze a složil řadu duchovních skladeb. Hrdinou opery je filozof a teolog 12.století Pierre Abélard, který vstoupil do dějin nejen svým dílem, ale také pohnutým životním příběhem. Jeho milostný vztah a tajný sňatek s žačkou Héloïse, neteří kanovníka Notre-Dome Fulberta, skončil tragicky. Strýc svůdce vykastroval a neteř poslal do kláštera. Abélard dožil jako mnich, ale s bývalou milenkou a matkou svého syna nadále udržoval korespondenci, která přežila staletí a stala se legendou (česky vyšla pod názvem Dopisy utrpení a lásky). Ožehavé kastraci Abélarda se chtěl Gounod s libretistou Louisem Galletem vyhnout. V opeře měl být Abélard zavražděn na pokyn církve, která předtím nechá spálit jeho dílo. Avšak Gounod komponování Mistra Pierra po čase zanechal a už se k němu nevrátil. Operu nakonec dotvořil Camille Saint-Saëns a roku 1939 zazněla část opery koncertně. Roku 1951 se uskutečnilo rozhlasové provedení, které se také stalo základem nynější nahrávky. Dirigent Max d’Ollone , žák Masseneta, doplnil ještě smrt a nanebevzetí Héloïse. Přibližně devadesátiminutové dílo se skládá ze tří scén a hudebně je přehlídkou Gounodovy lyriky. Po citových výjevech Abélarda a Héloïse následuje impozantní scéna církevního koncilu soudícího Abélarda a konečně mystický duet odloučených milenců. Komplet dvou CD je doplněn ještě třemi Gounodovými duchovními skladbami, které navazují na atmosféru Mistra Pierra. Pro kontrast jsou pak ještě zařazeny úryvky z Gounodovy málokdy prováděné opery Le Medecin Malgre Lui (Lékařem proti své vůli), které byly natočeny roku 1959 pod taktovkou Tonyho Aubina . Tato opera inspirovaná Molièrem ukazuje Gounoda zase v jiném světle, jako autora svižné komedie bez stopy sentimentu. Ve všech skladbách účinkují francouzští pěvci té doby, za všechny jmenujme aspoň sopranistku Géori Boué jako Héloïse a tenoristu Henriho Le Clezio jako Abélarda, jejichž zpěv zaujme lehkostí, šarmem i artikulací. Zvuková kvalita snímků odpovídá datu nahrání. Nicméně je to zajímavý příspěvek do diskografie Gounodových děl.

Body: 4 z 6

Věra Drápelová

Vystudovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Je editorkou rubrik Kultura, Názory a Rozhovor v redakci MF Dnes. Autorsky se věnuje klasické hudbě a opeře.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.