sobota, 22. prosinec 2007

Charles Gounod - Faust

Napsal(a) 

Charles Gounod - Faust Charles Gounod - Faust

Gabriela Beňačková, Francisco Araiza, Ruggero Raimondi, Walton Grönroos, Gabriele Sima, Gertrude Jahn, Chor und Orchester der Wiener Staatsoper, Erich Binder. Režie: Ken Russell. Text: A, N, F, titulky F, A, N, Š, čínsky. Nahráno: live, Vídeňská státní opera, 23. 3. 1985. Vydáno: 2006. TT: 176:00. Obraz. formát: NTSC/Colour 4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo - DTS 5.0 - Dolby Digital 5.0. 2 DVD Deutsche Grammophon 0734108 (Universal Music).

Návrat o dvacet let zpět - za železnou oponu do Vídně, do doby vrcholné kondice Gabriely Beňačkové a do světa ještě relativně tradičního inscenování - umožňuje DVD poprvé přinášející na trh televizní záznam tehdejší inscenace Gounodova Fausta a Markétky . Režisér Ken Russell, britský filmař, vzbudil svým projektem v rakouské metropoli v polovině 80. let značnou pozornost. Skandál, který někteří prý očekávali, se sice nekonal, ale stejně některými momenty pokoušel publikum až dost. Užité scénografické a režijní postupy, včetně velmi tradičního operního herectví a značně realistických kulis a přidaných baletek, už nám dnes přijdou spíš krotké, ale Markétka jako jeptiška hřešící s Faustem (a posléze svobodná matka končící pod gilotinou) - to je i dnes dostatečně dráždivé, ne-li snad i popuzující. Režisér oblečením hrdinky do černé a bílé barvy řádové sestry ovšem pouze neprovokuje, ale také vědomě víc ozřejmuje a zdůvodňuje úlohu Mefista jako ďábelského pokušitele a dává pak také možnost dramatičtějšího vyznění tribunálu, před který Markétka ve snu předstupuje. V závěru opery se kruh uzavírá. Starému Faustovi, podobně jako na začátku, přinesou rakev s mrtvolou k obvyklým pokusům. Tentokrát je tam ovšem bezhlavé tělo Markétky a její žalující ruka ukazuje na něj jako na viníka. Je už jen logickým a efektním domyšlením, jak Faust vzápětí mizí do pekla, zahalen Mefistem do rubáše0¦ Obraz s prolínačkami nese stopy toho, že režisérem záznamu, stejně jako inscenace, je stejný filmař; zvuk má svá omezení - knoflíkem hlasitosti je třeba značně otočit doprava0¦ Hvězdami inscenace, dirigované Erichem Binderem, jsou suverénní basbarytonista Ruggero Raimondi, neméně zajímavý tenorista Francisco Araiza a Gabriela Beňačková, dva roky po pražské Libuši nejen lyrická se svými dojímavými vysokými tóny a emotivním zabarvením hlasu, ale také schopná dramatického patosu, který tragické postavě velmi sluší. Naše výjimečná sopranistka zanechala pro historii v audio nahrávkách několik českých operních kompletů, zpívá a na playback hraje také na DVD v Prodané nevěstě, ale vidět a slyšet ji takto poprvé v živém záznamu vídeňského představení i v jedné z jejích velkých rolí ze světového repertoáru je silným novým zážitkem.

Body: 4 z 6

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.