booklet
Franckovo půldruhahodinové oratorium
Blaženství patří k nejmonumentálnějším, ale pravděpodobně také nejméně uváděným dílům svého druhu. Důvodem nebude jen rozloha díla a náročnost interpretačního aparátu (devět sólistů, jejichž výrazové schopnosti a timbre ladí k sobě, není vždy snadné najít). Na rozdíl od častěji zhudebňovaných a tedy "známých" (ačkoli ne vždy chápaných) biblických textů se zde jedná ještě o hlubší symboliku než obvykle. Jsou zde konkrétní postavy - protihráči Kristus a Satan -, dále matka, sirotek, muž a žena, anděl, farizejci, otroci, filozofové, židovské ženy a pohanské ženy, pohanští kněží a sbor spravedlivých, sbor zastupuje zemi a nebe. Nejen text, ale i jeho zpracování a forma sama byly nové. Namísto jakkoli statického, avšak přece jen děje, se jedná o didakticky laděné scény, což bylo v době, kdy oratorium bylo duchovní odnoží opery, neobvyklé pojetí. Franck se zde projevuje jako obdivovatel Lisztův a Wagnerův. Rozhodně je k naší škodě, že se Blaženství na repertoár dostávaly a dostávají tak výjimečně. Nastudování
Gächinger Kantorei s
Helmuthem Rillingem je sugestivní, o sólistech platí výše řečené. Tenorista
Gilles Cachemaille (Kristus) z francouzského Švýcarska je dnes vyhledávaným interpretem písní a velkých vokálních děl, americký basista
John Cheek (Satan) byl roku 1986 objeven pro mefistofelské role (Gounod, Boito, trojrole v Hoffmannových povídkách). I tady mu satanská role sedí. Vzorně vypravený booklet s tříjazyčným textem a biografií všech sólistů zdařilý snímek doplňuje.
Vydavatel: Hänssler / Rosa
Stopáž: 131:07
Nahráli: Diana Montague - mezzosoprán, Keith Lewis - tenor, Gilles Cachemaille - baryton, John Cheek - bas, Cornelia Kallisch - alt, Ingeborg Danz - mezzosoprán, Scot Weir - tenor, Juan Vasle - bas, Reinhard Hagen - bas, Gächiger Kantorei Stuttgart, Radio-Sinfonie
Body: 4 z 6