úterý, 27. leden 2004

César Franck: Les Béatitudes

Napsal(a) 

booklet booklet
Franckovo půldruhahodinové oratorium Blaženství patří k nejmonumentálnějším, ale pravděpodobně také nejméně uváděným dílům svého druhu. Důvodem nebude jen rozloha díla a náročnost interpretačního aparátu (devět sólistů, jejichž výrazové schopnosti a timbre ladí k sobě, není vždy snadné najít). Na rozdíl od častěji zhudebňovaných a tedy "známých" (ačkoli ne vždy chápaných) biblických textů se zde jedná ještě o hlubší symboliku než obvykle. Jsou zde konkrétní postavy - protihráči Kristus a Satan -, dále matka, sirotek, muž a žena, anděl, farizejci, otroci, filozofové, židovské ženy a pohanské ženy, pohanští kněží a sbor spravedlivých, sbor zastupuje zemi a nebe. Nejen text, ale i jeho zpracování a forma sama byly nové. Namísto jakkoli statického, avšak přece jen děje, se jedná o didakticky laděné scény, což bylo v době, kdy oratorium bylo duchovní odnoží opery, neobvyklé pojetí. Franck se zde projevuje jako obdivovatel Lisztův a Wagnerův. Rozhodně je k naší škodě, že se Blaženství na repertoár dostávaly a dostávají tak výjimečně. Nastudování Gächinger Kantorei sHelmuthem Rillingem je sugestivní, o sólistech platí výše řečené. Tenorista Gilles Cachemaille (Kristus) z francouzského Švýcarska je dnes vyhledávaným interpretem písní a velkých vokálních děl, americký basista John Cheek (Satan) byl roku 1986 objeven pro mefistofelské role (Gounod, Boito, trojrole v Hoffmannových povídkách). I tady mu satanská role sedí. Vzorně vypravený booklet s tříjazyčným textem a biografií všech sólistů zdařilý snímek doplňuje.

Vydavatel: Hänssler / Rosa

Stopáž: 131:07

Nahráli: Diana Montague - mezzosoprán, Keith Lewis - tenor, Gilles Cachemaille - baryton, John Cheek - bas, Cornelia Kallisch - alt, Ingeborg Danz - mezzosoprán, Scot Weir - tenor, Juan Vasle - bas, Reinhard Hagen - bas, Gächiger Kantorei Stuttgart, Radio-Sinfonie

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.