pátek, 2. srpen 2013

Capriccieto galante - Roma 1639

Napsal(a) 

Capriccieto galante - Roma 1639 Capriccieto galante - Roma 1639

In Cordis Ensemble (Kateřina Ghannudi – trojřadá barokní loutna, Jan Krejča – teorba, renesanční loutna, barokní loutna, Miloslav Študent – arciloutna, renesanční loutna, barokní loutna). Nahráno: 9. a 10. 4. 2011 v Betlémské kapli na Žižkově, Farní sbor Českobratrské církve evangelické, Praha.

Titul, který vás překvapí. Cédéčko je totiž doprovozeno v bookletu šestatřiceti stranami „barokního komiksu“. Jelikož zde nenajdete nejen stopáž, datum nahrávky, P a ©, ale ani informace o této nevšední nahrávce a deska jen odkazuje na webovou stránku souboru, tak nezbývá, nežli citovat otce projektu Miloslava Študenta : „Skladby italských virtuózů první poloviny 17. století v podobě, v jaké mohly znít během jednoho zcela konkrétního, byť fiktivního setkání tří instrumentalistů – Cateriny Baroni, Antonia M. Ciacchiho a Arcangela Loriho. Řím – o karnevalu 1639 se setkali tři muzikanti během zkoušení na nastudování Vittoriho opery Galatea. Padli si totiž do noty, a tak se jednoho večera sešli v dílně loutnaře Michele Todiniho, poklábosit při dobrém vínu Chiarettu a vyzkoušet některé z jeho nových nástrojů. Tu hráli své oblíbené, tu co už všichni znali, a taky pár novinek ještě vonících inkoustem...“ Celkem 21 skladeb je doprovozeno obrázky Kurta van der Basche (1975), výtvarníka, který žije v Praze, živí se hlavně prací pro svět filmu a tento komiks byl pro něj jistě osvěžujícím vybočením. Nechám na majitelích cédéčka, aby si udělali na obrazový doprovod názor; nejspíš najde zastánce i odpůrce. Hudební obsah desky je však nesporně zajímavý, možná svým způsobem objevný, nejde obvyklou cestou typově podobných projektů a interpetačně je přesvědčivý. Instrumentální části mě zaujaly více nežli čtyři části se zpěvem, i když hlasy muže (Študent?) i ženy byly příjemné. Zvlášť se mi líbily Folia Giovanniho Ambrosia Colonny, Canzona detta la Funubre Giovanniho Paola Foscariniho, Canzona 22. La Lugarina Tarquinia Meruly a anonymní Spagnoletto . Deska má i „pedagogický“ track – Battalia Donina Garsiho vás na malé ploše provede rytmickou typologií své doby. Jména Trabaci, Foscarini, Colonna, Lori, Vittori, Piccinini, Kapsperger, Frescobaldi, Azzaiolo vám asi mnoho neřeknou, nicméně byli to autoři zajímavé hudby, která v kvalitním provedení může oslovit i 21. století.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.